+420 222 539 539
Po - Pá: 8 – 22 hod., So - Ne: 9 – 22 hod

Památky v okolí - Pod kostelem

  • Otáčivé hlediště v Týnu n. V.

    Otáčivé hlediště v Týnu n. V.

    Týn nad Vltavou, 37501

    (ve vzdálenosti 0,6 km od Pod kostelem)

    Otáčivé hlediště v přírodním parku nabízí ozvučené a osvětlené prostředí a až 242 míst pro diváky. Představení zde probíhají celé léto. Hlediště bylo postaveno v roce 1983 ke stému výročí znovuotevření Národního divadla v Praze. Svými rozměry i kapacitou je menší než hlediště v Českém Krumlově, ale v atmosféře představení mu může směle konkurovat.
  • Zámek Vysoký hrádek - Infocentrum JE Temelín

    Zámek Vysoký hrádek - Infocentrum JE Temelín

    Temelín, 37305

    (ve vzdálenosti 5,2 km od Pod kostelem)

    Březí ze zámečkem zvaným Hrádek se nachází 5 km jihozápadně od Týna nad Vltavou, v těsné blízkosti Jaderné elektrárny Temelín. Zámek je dvoukřídlá patrová budova. Uprostřed průčelí obráceného k jihu je dvoupatrová věž. Po pravé, východní straně věže je patrové stavení s klenutým přízemím, zřejmě bývalá tvrz, v nárožích podepřená. Západní křídlo je přístavek z 19. stol. Zámek je ve vlastnictví Jaderné elektrárny Temelín a je využit jako informační centrum jaderné elektrárny.

    První zmínka o vsi Březí pochází z roku 1367, kdy vladykou Albertem z Březí vymřel tento rod a panství získali jeho příbuzní vladykové z Býšova. Jako první z nich se uvádí Oldřich v r. 1440. Před r. 1520 drželi Březí bratři Jan a Mikuláš Rendlové z Úšavy. Roku 1526 je Mikuláš prodal Janu Nebřehovskému z Nebřehovic a r. 1556 koupil tvrz Zikmund Malovec. Václav Malovec přestavěl r. 1805 své sídlo na zámek. Jeho syn František jej pak r. 1825 prodal Josefu Hirschovi. V vlastnictví jejich potomků pak byl až do r. 1945. Zámek je dvoukřídlá patrová budova. Uprostřed průčelí obráceného k jihu je dvoupatrová věž a v ní nad vchodem znak Malovců s letopočtem 1805 a písmeny WM (Václav Malovec). Po pravé, východní straně věže je patrové stavení s klenutým přízemím, zřejmě bývalá tvrz, v nárožích podepřená. Západní křídlo je přístavek z 19. stol. Ve druhém pol. 20. stol zámek patřil místnímu JZD. Po zahájení stavby jaderné elektrárny byl převeden do jejího vlastnictví a elektrárna jej vlastní dodnes. Celý zámek byl zrestaurován.

  • Zámek Bechyně

    Zámek Bechyně

    Zámek 1, Bechyně, 39165

    (ve vzdálenosti 8,4 km od Pod kostelem)

    Renesanční zámek je výraznou dominantou města Bechyně na Táborsku v Jihočeském kraji. Zámek stojí na skalnatém ostrohu nad ústím říčky Smutné do Lužnice. Zámek s hranolovou věží uzavírá obdélníkové nádvoří. Nádvorní fasády zdobí nástěnné malby z 80. let 16. století, které u nás nemají obdoby. Znázorňují figurální, bitevní a biblické výjevy, ale i dekorativní a iluzivní architektonické motivy. Na jižní příčný trakt navazují dvě křídla,která jsou pozůstatkem původního gotického hradu.

    Rozlehlému, nyní parkově upravenému předhradí se vstupní bránou dominuje objekt pozdně gotické sýpky ze začátku 16. století, bývalý pivovar ze 16. století, jízdárna a stáje. Mezi zámeckými interiéry vyniká velký rožmberský sál s malířskou výzdobou z konce 16. století, zbrojnice s dřevěným kazetovým stropem a malbami, soudní síň se štukovou výzdobou a reprezentační sál, zvaný také Svatební síň Petra Voka. V původních zámeckých interiérech je k vidění historická expozice, v pěti podlažích bývalé sýpky na předhradí je Muzeum sochaře V. Preclíka, v bývalém zámeckém pivovaru je expozice Alšovy jihočeské galerie – česká a světová umělecká keramika.

    Již v 10. století zde bylo přemyslovské hradiště, které se později dostalo do majetku pražských biskupů, od kterých hradiště v roce 1268 koupil král Přemysl Otakar II., který na jeho místě založil královský hrad. Za Jana Lucemburského přešel hrad do majetku šlechty. Od roku 1340 jej vlastnili Šternberkové, pak se majitelé často střídali. V letech 1477 – 1530 drželi Bechyni opět Šternberkové, kteří hrad výrazně přestavěli, především vybudovali rozsáhlé pozdně gotické opevnění s dělovými baštami. V roce 1569 koupil Bechyni Petr Vok z Rožmberka, který nechal v letech 1581 – 1584 původní hrad podle plánů B. Maggiho přestavět na renesanční zámek. Kvůli dluhům byl však Petr Vok nucen v roce 1596 Bechyni prodat a bechyňské panství tak již potřetí získali Šternberkové, kteří jej drželi až do roku 1761, kdy Bechyně sňatkem přešla do majetku Paarů, kteří ji vlastnili až do roku 1948. Paarové provedli barokní a klasicistní úpravy, které však vzhled zámku příliš nezměnily, protože se soustředily především na zámecké interiéry. Později sloužil zámek potřebám ČSAV.

  • Kostel sv. Petra a Pavla v Albrechticích nad Vltavou

    Kostel sv. Petra a Pavla v Albrechticích nad Vltavou

    Albrechtice nad Vltavou, 39816

    (ve vzdálenosti 8,7 km od Pod kostelem)

    Kostel sv. Petra a Pavla stojí na mírném návrší ve vsi Albrechtice nad Vltavou a je obklopen unikátním hřbitovem. Románská svatyně byla postavena již kolem roku 1250, má mohutný západní portál a na něj navazující podvěží, jednu loď s původní kruchtou a především půlkruhový dvojitě odstupněný presbytář (apsidu) s unikátními nástěnnými malbami z doby vzniku kostela. Na ní jsou z boků přilehlé sakristie a oratoř. V 18. století byla bohužel provedena rozsáhlá barokizace, strop lodi byl zklenut valenou klenbou, další úpravy pak proběhly ve století 19.

    Velmi zajímavou částí areálů je hřbitov a především hřbitovní zeď s mnoha jednotlivými arkádami s figurálními lidovými malbami od F. Mikuly. Kapličky byly budovány cca od roku 1840, později i na východní stěně kostela.

  • Kostel sv. Matěje v Bechyni

    Kostel sv. Matěje v Bechyni

    Bechyně, 39165

    (ve vzdálenosti 8,8 km od Pod kostelem)

    V západní části dnešního náměstí T. G. Masaryka v Bechyni stojí děkanský kostel sv. Matěje. Hranolová kostelní věž s ochozem je známou dominantou města, ale její dnešní podoba je až dílem barokní přestavby z doby kolem roku 1740. Z toho období pochází i velká část mobiliáře. Původní svatyně, zníž se dochovalo síňové dvoulodí a pětiboce uzavřený presbytář, je pozdně gotická, z počátku 16. století. Následovaly ještě úpravy renesanční. V interiéru naleznete několik zajímavých soch od mistra Cornelise de Vose a v sakristii hliněný reliéf Panny Marie z konce 16. století.

  • Františkánský klášter v Bechyni

    Františkánský klášter v Bechyni

    Bechyně, 39165

    (ve vzdálenosti 8,8 km od Pod kostelem)

    Bechyňský klášter byl založen řádem františkánů již koncem 13. století, ale po husitských válkách nezůstal z původního areálu kámen na kameni a tak se ve 2. polovině 15. století začalo stavět znovu. Vznikl malý pozdně gotický komplex klášterních budov s kostelem Nanebevzetí Panny Marie na jižním okraji. Hlavními staviteli byli pravděpodobně Zdeslav a Ladislav ze Šternberka. Čtvercový klášterní dvůr je obehnán ambitem, který je stejně jako sakristie, kostelní dvoulodí a západní předsíň sklenut sklípkovou klenbou. Jedná se tak o nejrozsáhlejší systém tohoto druhu klenby na území ČR. Ke kostelu byla v roce 1725 na základech staršího výklenku přistavěna barokní kaple Ukřižování Páně a Bolestné Panny Marie.

    Z vybavení je vhodné zmínit hlavní oltář kostela z roku 1780 (se sochami mistra F. Feita a V. Modlera) a také obrazy Františka z Assisi a sv. Antonína Paduánského, sand z dílny Karla Škréty. V trojboce uzavřeném presbytáři najdete čtyři renesanční náhrobníky.

  • Kostel sv. Michaela v Bechyni

    Kostel sv. Michaela v Bechyni

    Bechyně, 39165

    (ve vzdálenosti 9,0 km od Pod kostelem)

    Severně od historického jádra Bechyně se rozkládá prostor bývalého hřbitova (do r. 1966) a na jeho okraji stojí kostel sv. Michaela. Raně barokní stavba z let 1667-1670 je patrně dílem A. de Alfieriho. Jedná se o centrální svatyni s jednolodím kruhového půdorysu a na severu navazující půlktuhový presbytář. Na jižním průčelí je krásná štuková výzdoba, rustikované pilastry a vstupní portál s tympanonem. Celá čelní stěna pak vrcholí dvěma malými hranolovými věžemi, ve kterých se ukrývají zvony z roku 1925 (původní byly roztaveny za první světové války). Všechny tři původní oltáře byly koncem 19. století opatřeny novými obrazy.

  • Bechyňský most Duha

    Bechyňský most Duha

    Bechyně, 39165

    (ve vzdálenosti 9,0 km od Pod kostelem)

    V jižních Čechách zcela ojedinělý most se klene nad řekou Lužnicí těsně před jejím vstupem do Bechyně. Jeho výjimečnost spočívá v tom, že po něm vedou společně dva typy dopravního spojení - silnice a železniční trať Křižíkovy elektrické dráhy. Železobetonový most byl postaven v letech 1926 - 1928. Smělým parabolickým obloukem překlenul hluboko zaříznuté údolí Lužnice na východním okraji lázeňského městečka. Vozovka i železnice vedou ve stejné úrovni po mostovce, která je 50 m vysoko nad Lužnicí.

  • Karlův hrádek

    Karlův hrádek

    Hluboká nad Vltavou, 37343

    (ve vzdálenosti 12,7 km od Pod kostelem)

    Výrazné zříceniny hradu Hrádek, zvaného také Karlshaus, stojí na zalesněném ostrohu nad levým břehem Vltavy. Zřícenina hradu Hrádek se nachází na Českobudějovicku v Jihočeském kraji. Hrad nepravidelného, přibližně trojúhelníkového půdorysu, byl na všech stranách obehnán neobvykle mohutným příkopem a valem. Vstup do hradu střežila brána v průjezdu severního křídla, v níž lze dodnes vidět kamenné lavice. Z větší části se dochovala hradní kaple. Hrad patřil k objektům bezvěžové dispozice, typově vycházejících z přemyslovských hradů s obvodovou zástavbou. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad založil Karel IV. Poprvé se hrad připomíná v roce 1357, ale již velmi brzy – koncem 14. století – však všechny zprávy o hradu mizí a dá se předpokládat, že byl opuštěn a ponechán svému osudu.

  • Dobronice

    Dobronice

    Bechyně, 39165

    (ve vzdálenosti 14,2 km od Pod kostelem)

    Zřícenina se tyčí nad řekou Lužnicí u obce Dobronice u Bechyně 6 km od Bechyně. Hrad byl založen v první polovině 14. století, v polovině 15. století byl rozšířen a v 16. století k němu byly přistavěny obytné domy a kaple. Na konci 18. století se začalo s jeho bouráním a až na přelomu 19. a 20. století se hrad zajistil a opravil.

  • Zbudov

    Zbudov

    Dívčice, 37348

    (ve vzdálenosti 16,6 km od Pod kostelem)

    Ves Zbudov leží na okraji území známého jako Zbudovská blata v severozápadní části Českobudějovické pánve asi 5 km severozápadně od městečka Zliv v okrese České Budějovice v nadmořské výšce 390 m.

    Celá oblast Zbudovských blat byla v 16. století součástí majetku pánů z Hradce. Ti chtěli zabránit sedlákům v užívání blat, k němuž získali právo od předchozí vrchnosti. Tehdy nastaly spory a selské bouře, při jejichž potlačení byl vůdce sedláků, zbudovský rychtář Jakub Kubata roku 1581 popraven. Na základě těchto událostí získaly některé lokality v okolí Zbudova místní pojmenování (Soudný potok, Kubatova blata).

    Ve Zbudově a okolních vsích se dochovala řada příkladů blatské lidové architektury, kterou představují zejména zdobená průčelí a štíty selských usedlostí. Nejznámější soubor těchto staveb je v nedalekých Plástovicích a Holašovicích. Poblíž železniční zastávky Zbudov stojí na louce památník Jakuba Kubaty z roku 1904.

    Zbudov je od roku 1990 vesnickou památkovou zónou.

  • Debrník

    Debrník

    Hlavatce, 39173

    (ve vzdálenosti 16,8 km od Pod kostelem)

    Vesnice na severním okraji Soběslavských Blat. Stojí zde celá řada krásných usedlostí, pravděpodobně od stavitele Šocha.  Debrník byl v roce 2004 vyhlášen vesnickou památkovou zónou.

    Leží 2 km jižně od Železné Rudy a je součástí správního území města. Původně zde byl pouze les, ve kterém se roku 1774 usadili skláři. Později vznikla u sklárny vesnice. Název Debrník pochází ze slovanského základu debř, což je hluboké údolí. Roku 1779 byl na Debrníku Hafenbrädlem postaven zámeček, který daroval své dceři Alžbětě Hafenbrädlové, což byla huťmistrová vlastnící skelné hutě v Alžbětíně. Po ní pojmenovaném místě roku 1825. V kapli s výzdobou z hafenbrädlovských skláren jsme mohli nalézt ostatky sv. Konstantina ve skleněné rakvi, kterou Alžběta Hafenbrädlová koupila v Římě za 35 000 zlatých. V zámečku, po jeho zakoupení Hohezollerem i s celým kamerálním lesem, byly kanceláře a obydlí nadlesního. Z Železné Rudy vede k tomuto místu zeleně značená turistická trasa. Dostupné pouze pěšky celý rok Nejvyšší vrchol Debrnické hornatiny. Měří 1337 metrů. Nachází na německo-české státní hranici. Tento vrchol se také často nazývá Laka, nebo Plesná. Dostupné pouze pěšky celý rok
  • Tvrz Klokočín

    Tvrz Klokočín

    Protivín, 39811

    (ve vzdálenosti 16,9 km od Pod kostelem)

    Tvrz Klokočín stojí v luční krajině na levém břehu řeky Blanice. Tvrz Klokočín se nachází na Písecku v Jihočeském kraji. V roce 1967 se zde natáčel film Markéta Lazarová. V mohutné patrové budově se sedlovou střechou se dochovaly gotické klenby z 15. století. Přilehlé hospodářské objekty pocházejí převážně z 19. století. Ve tvrzi je k vidění stálá výstava žáků a pedagogů ze škol Prácheňského regionu na téma „Radost“.

    Tvrz vznikla zřejmě ve 14. století. Od husitských válek ji vlastnili hlubočtí a zvíkovští manové. V 16. století byla tvrz renesančně upravena. V roce 1615 byla tvrz trvale připojena k Protivínu. Po určitou dobu zde byl domov důchodců, poté tvrz sloužila potřebám JZD. Koncem minulého století byl objekt vzorně rekonstruován. Nyní je tvrz soukromým majetkem.

  • Stádlecký most

    Stádlecký most

    Stádlec, 39162

    (ve vzdálenosti 17,5 km od Pod kostelem)

    Jediný dochovaný empírový most v Čechách ční nad řekou Lužnicí mezi obcemi Stádlec a Dobřejice. Most postavil Vojtěch Lann podle návrhu B. Schnirchema a Ing. Gassnera v letech 1847-8. Na mostě je doprava omezena pro vozidla s maximální šířkou 2 metry.
  • Záluží

    Záluží

    Tábor, 39001

    (ve vzdálenosti 17,7 km od Pod kostelem)

    Záluží leží na okraji Borkovických blat asi 5 km západně od Soběslavi v okrese Tábor v nadmořské výšce 450 m. V Záluží a okolních vsích se do současné doby dochovala řada mimořádně zachovalých selských usedlostí s vysokými, bohatě zdobenými štíty a průčelími, které jsou výrazem zvláštní blatské lidové architektury. Největší koncentrace těchto staveb je právě v Záluží. Zde bylo zřízeno i soukromé minimuzeum (skanzen) blatska, které přibližuje návštěvníkům způsob života lidí tohoto území. Od roku 1195 je Záluží vesnickou památkovou rezervací.

  • Munice

    Munice

    Hluboká nad Vltavou, 37341

    (ve vzdálenosti 17,9 km od Pod kostelem)

    Vesnice poblíž Hluboké nad Vltavou, směrem na Zliv. Jižní strana návsi je lemována zachovalými statky ve stylu selského baroka, s mohutnými volutami. Tradiční jihočeská stavení byla důvodem k vyhlášení vesnické památkové zóny v roce 1990.

  • Zámek Stádlec

    Zámek Stádlec

    Stádlec, 39162

    (ve vzdálenosti 18,2 km od Pod kostelem)

    Renesanční zámek se nachází ve vsi Stádlec na Táborsku v Jihočeském kraji. Zámek je patrová čtyřkřídlá budova kolem čtvercového dvora, s vjezdem v ose pozdně barokního průčelí. Z jeho středu vyrůstá hranolová hodinová věž s bání, která je po stranách doplněna volutovými štíty. Zámecké stěny člení ornamenty, v nádvoří jsou na dvou krátkých protilehlých stranách přízemní arkády. Na zámku strávil poslední léta svého života a také zde v roce 1941 zemřel geniální vynálezce František Křižík.

    Na místě starší tvrze Vítů ze Rzavého byl kolem roku 1560 vybudován renesanční zámek. Začátkem 18. století přibyla zámecká kaple Bolestné P. Marie, později proměněná ve farní kostel. V letech 1830 – 1840 byl zámek pozdně barokně upraven. V roce 1953 bylo na zámku zřízeno odborné učiliště a domov mládeže.

  • Podolský most

    Podolský most

    Temešvár, 82798

    (ve vzdálenosti 18,2 km od Pod kostelem)

    Součástí silničního spojení mezi Táborem a Pískem je obloukový most, který překlenul Vltavu nedaleko obce Podolí asi 10 km východně od Písku. Do doby jeho postavení zabezpečoval spojení obou břehů Vltavy řetězový most z první poloviny 19. století, který byl po dokončení nového rozebrán a znovu postaven přes řeku Lužnici u Stádlce. Stavba nového mostu, jehož projekt získal na výstavě v Lutychu v roce 1939 Velkou cenu, byla zahájena v témže roce a trvala až do roku 1942. Železobetonový most, dlouhý 510 m, překlenul celé údolí Vltavy mezi obcemi Temešvár a Podolí. Hlavní mostní pole je podepřeno obloukem o rozporu 150 m. Vozovka vede po mostní konstrukci ve výšce 65 m nad údolím.

  • Zámek Hluboká nad Vltavou

    Zámek Hluboká nad Vltavou

    Hluboká nad Vltavou, 37341

    (ve vzdálenosti 19,2 km od Pod kostelem)

    Zámek Hluboká se rozléhá v malebném prostředí jižních Čech, několik kilometrů severním směrem od Českých Budějovic. Zámek je přístupný denně mimo pondělí v měsíci červnu a každý den v červenci až říjnu. K mimořádně bohatému vnitřnímu vybavení zámku patří cenné řezbářské a štukatérské práce, sbírka gobelínů, obrazů, skla, porcelánu, zbraní aj. Kolem zámku je rozlehlý anglický park a obora s barokním loveckým zámečkem. Za zmínku také stojí jízdárna z roku 1847, která je sídlem Alšovy jihočeské galerie s expozicí gotického a moderního umění. Zámek Hluboká nad Vltavou patří k nejnavštěvovanějším zámkům u nás.

    Ve 13. století stál v místech dnešního zámku středověký hrad. Po smrti Přemysla Otakara II. ovládli hrad Vítkovci, avšak zanedlouho získal hrad král Václav II. Hrad měl mnoho významných majitelů, ale žádný z nich se z prosperujícího panství příliš dlouho netěšil. Za pánů z Hradce byl hrad přestavěn na renesanční zámek. V roce 1661 koupil zámek Jan Adolf ze Schwarzenberku a jeho rod byl prvním dlouhodobějším majitelem, téměř 3 století. Ve 20. letech 18. století získal zámek barokní podobu. Další proměnu zámku přinesla novogotická přestavba v romantickém windsorském slohu z let 1841 – 1871. Tuto podobu si zámek zachoval až do současnosti. Za 2. světové války byl zámek Schwarzenberkům zabaven a v roce 1949 zestátněn, majetkem státu zůstal dodnes.

  • Plástovice

    Plástovice

    Sedlec, 37347

    (ve vzdálenosti 19,2 km od Pod kostelem)

    Obec Plástovice je jedním z hlavních středisek Hlubocko-zbudovských blat. Leží 9 km západně od Hluboké nad Vltavou v okrese České Budějovice v nadmořské výšce 398 m. Víska je poprvé připomínána již roku 1360. Dnes je jednou z mála, jíž zůstala téměř v nezměněném stavu zachována tvář typické blatské vsi 19. století. Dochoval se zde zcela ojedinělý soubor blatských selských statků s bohatě zdobenými štíty, soustředěný okolo členité rozlehlé návsi. Stavby pocházející z poloviny 19. století jsou upraveny ve stylu tzv. selského baroka. Plástovice bývají - spolu s nedalekými Holašovicemi, vsí podobného charakteru - hojně využívány filmaři pro autenticitu prostředí 19. století.

    Od roku 1995 jsou Plástovice vesnickou památkovou rezervací.

  • Zámek Ohrada

    Zámek Ohrada

    zámek Ohrada, Hluboká nad Vltavou, 37341

    (ve vzdálenosti 20,2 km od Pod kostelem)

    V jižních Čechách v blízkosti zámku Hluboká nad Vltavou vystavěl kníže František Schwarzenberk barokní lovecký zámeček. Objekt vznikl v letech 1708-13 podle projektu P.I. Bayera. Proslul jako místo honosných honů a loveckých slavností. Dnes zde má své sídlo Národní zemědělské muzeum, jedno z nejstarších muzeí v Čechách. První lovecká expozice na zámku byla založena už v už roce 1842. Dnes zde můžete vidět bohatě malovaný hodovní sál s hodnotnou sbírkou historických loveckých zbraní, expozici o životě lesa, pěstování lesních porostů, vývoji těžby a dopravy dřeva, četné lovecké a myslivecké exponáty a unikátní trofeje jelenovitých. Prohlídku uzavírají expozice dokumentující vývoj rybářství a proslulého jihočeského rybníkářství. U zámku se nachází rozlehlá obora a v těsném sousedství Munický rybník a zoologická zahrada Ohrada.
  • Opatovice u Hluboké

    Opatovice u Hluboké

    Hrdějovice, 37361

    (ve vzdálenosti 21,1 km od Pod kostelem)

    Opatovice jsou malou a krásnou vesničkou poblíže Hluboké nad Vltavou. Náves je obklopena krásnými statky, z nichž některé jsou určitě dílem Matěje Cívky z Hluboké. Ty mají zcela hladké štíty bez výzdoby, ale s bohatým tvarováním obrysu. Známá je i místní kovárna. Do vsi vede odbočka ze silnice Hrdějovice-Hluboká, ale je i pěkná pěší cesta z Hluboké kolem Vltavy. Od roku 1990 jsou Opatovice chráněnou vesnickou památkovou zónou.

  • Příběnice - zřícenina hradu

    Příběnice - zřícenina hradu

    Malšice, 39175

    (ve vzdálenosti 21,5 km od Pod kostelem)

    Zřícenina je situována do záhybu řeky Lužnice. Leží asi 8 km jihozápadně od Tábora. Hrad byl postaven již v první polovině 13. století. Rozšířen byl pak ve století 14. Roku 1420 byl dobyt Husity. Po uzavření míru husitů se Zikmundem byl hrad po dohodě zbourán. Na protějším vrchu leží hrad Příběničky, se kterým společně tvořili jednu z největších pevností u nás.

  • Kostel Narození Panny Marie v Písku

    Kostel Narození Panny Marie v Písku

    Písek, 39701

    (ve vzdálenosti 21,6 km od Pod kostelem)

    Současně s městem a hradem byl před rokem 1254 v Písku založen děkanský kostel Narození Panny Marie. Původní raně gotické svatyni vévodily v západním průčelí dvě stejné věže, ale jižní byla koncem 15. století navýšena do dnešní sedmdesátimetrové podoby. Po požáru roku 1555 vznikly při obnově kostela renesanční obloučkové štíty na severní lodi a mezi lety 1741-1743 byla z jihu připojena barokní kaple sv. Jana Nepomuckého. Koncem století 19. pak proběhla celková rekonstrukce kostela v pseudogotickém stylu. Z toho období pochází také převážná část mobiliáře. Interiér je sklenut původní křížovou klenbou, vnitřní stěny jsou zdobeny gotickými malbami "Snímání z kříže", "Kristus Trpitel", "Ukřižování" a "Madona s Kristem".

  • Písecké městské opevnění

    Písecké městské opevnění

    Písek, 39701

    (ve vzdálenosti 21,8 km od Pod kostelem)

    Ačkoliv se do dnešní doby dochovaly jen fragmenty (především v ulici Hradební a Podskalí) z původního komplexu, stojí určitě písecké městské hradby za pozornost. Byly vybudovány již na přelomu 13. a 14. století, navýšeny ve století 15. při nájezdech Husitů a naposledy obnoveny v polovině století 17. Šlo o masivní kamenný prstenec obepínající celé město se třemi vstupními branami. Obzvláště monumentální byla Pražská brána u mostu přes Otavu, na východě stávala brána Českobudějovická a až do současnosti se zachovala část (předbraní a barbakán) nejznámější brány Putimské.

  • Malé Chrášťany

    Malé Chrášťany

    Sedlec, 37347

    (ve vzdálenosti 21,8 km od Pod kostelem)

    Malá vesnička s krásnou architekturou. Dílo Šebestiána Brennera, který stavěl ve stylu blízkých Plástovic. Vesnice stojí za návštěvu. Jen o víkendech je těžko dostupná veřejnou dopravou. Od roku 1995 jsou Malé Chrášťany vesnickou památkovou rezervací.

  • Kostel Povýšení sv. Kříže v Písku

    Kostel Povýšení sv. Kříže v Písku

    Písek, 39701

    (ve vzdálenosti 21,8 km od Pod kostelem)

    Kostel Povýšení sv. Kříže na jižním okraji Velkého náměstí připomíná bývalý dominikánský klášter, založený v Písku již ve 13. století. Mniši však byli v roce 1419 shozeni Husity ze skály a klášter byl srovnán se zemí.  Klášter i kostel byly obnoveny v roce 1636 a o pět let později přibyla i věž. Po opětovném zrušení kláštera Josefem II. byl konvent přestavěn a využíván jako věznice a soud. Kostel, ale zůstal zachován a v 19. století byla jeho věž dovýšena do současné podoby.

    Obvodové zdivo presbytáře je snad původní gotické, ale návštěvníky zaujme určitě především východní průčelí se sgrafity a nádherným renesančním štítem. Vybavení kostela je převážně barokní, z 1. poloviny 18. století. Pod dlažbou se nacházejí dvě krypty.

  • Písecká radnice

    Písecká radnice

    Písek, 39701

    (ve vzdálenosti 21,9 km od Pod kostelem)

    Na západní straně Velkého náměstí v Písku stojí barokní budova radnice z let 1737-64. Jejími autory byli V. Jermář, A. Müller a F. Fanner. Bohatě zdobenému průčelí vévodí dvě vysoké hranolové věže s ciferníky na všech stěnách a středový tympanon s plastikou městského znaku. Na atice jsou posazeny původní alegorické sochy spravedlnosti, trpělivosti a síly od L. Hubera. Původní podloubí bylo zrušeno v polovině 19. století. Budova je dnes sídlem městského úřadu.

  • Písecký hrad

    Písecký hrad

    Písek, 39701

    (ve vzdálenosti 21,9 km od Pod kostelem)

    Písecký hrad stojící u břehu řeky Otavy, je významnou památkou českého raně gotického stavitelství. Hrad byl vystavěn v 1. polovině 13. století a společně s dalšími stavbami byl zapojen do západní části městského opevnění. Nebyl tradičním výšinným hradem, ale sloužil jako rezidence při návštěvách panovníků. Do dnešní doby zůstalo zachováno jen západní křídlo s původním královským palácem. Ostatní objekty byly zbourány a nahrazeny stavbami novými. V interiéru hradu se v Rytířském sále dochovaly cenné pozdně gotické malby. Dnes v objektu sídlí Prácheňské muzeum.
  • Gotický most v Písku

    Gotický most v Písku

    Písek, 39701

    (ve vzdálenosti 22,0 km od Pod kostelem)

    Nejstarší most v České republice sloužil především jako obchodní stezka spojující Rakousko, Německo a Česko. Byl postaven na sklonku 13. století a je bohatě vyzdoben pískovcovými sochami z 18. století. Most je dlouhý téměř 110 metrů, široký 6,25 a je vystavěn na 6 mohutných pilířích.
  • Hrad Soběslav

    Hrad Soběslav

    Soběslav, 39201

    (ve vzdálenosti 22,0 km od Pod kostelem)

    Zřícenina hradu se nachází ve městě Soběslav na Táborsku v Jihočeském kraji. Dochovala se okrouhlá hláska z doby kolem roku 1510 s kamenným sedlovým portálkem a malé zbytky hradního opevnění. Opevnění, které přímo navazovalo na městské hradby, se však nedochovalo.

    Hrad vybudovali ve 14. století Rožmberkové. V roce 1394 byl na hradě vězněn král Václav IV. V roce 1420 vypálili hrad husité. Později byl sice opraven a nově opevněn, ale již koncem 15. století zpustl. V 17. století tady byla škola, později sýpky. Počátkem 18. století byl hradní palác upraven na pivovar. Zanedbaná údržba v posledních desetiletích proměnila hradní objekt opět ve zříceninu.

  • Bavorovice

    Bavorovice

    Hluboká nad Vltavou, 37341

    (ve vzdálenosti 22,1 km od Pod kostelem)

    Nádherná obec, jejíž středová část byla pro architektonické cennosti v roce 1990 vyhlášena památkovou zónou. V místě se nacházejí selské lidové usedlosti blatského typu, dále kovárna se zvonicí a výklenková kaplička sv. Jana z Nepomuku, která pochází z 18. století. Místo jistě stojí za vaši pozornost a návštěvu.

  • Poutní místo Lomec

    Poutní místo Lomec

    Truskovice, 83378

    (ve vzdálenosti 22,4 km od Pod kostelem)

    Poutní místo Lomec se nachází jižně od Vodňan, na kopci uprostřed lesa byl postaven (1692-1704) hrabětem Filipem Emanuelem Buquoyem barokní kostel Panny Marie. Uprostřed kostela stojí hlavní oltář v podobě zmenšené napodobeniny Berniniho papežského oltáře u sv. Petra v Římě. Tohoto úkolu se skvěle zhostil řezbář Jan Wauscher z Lince. Od první soboty v březnu 1989 se konají poutě každou první sobotu v měsíci už zcela pravidelně.

  • Tyrolský dům

    Tyrolský dům

    Květov, 82778

    (ve vzdálenosti 23,3 km od Pod kostelem)

    Lovecký zámeček, původně založený pro chov černé zvěře, nechal postavit v letech 1810 – 1814 Karel Schwarzenberk. V roce 1880 byl zámek rozšířen o užitkové přístavby, jako kuchyni, konírny aj. Půvabný lovecký zámeček Tyrolský dům stojí uprostřed nádherné Rukávečské obory poblíž Milevska. Zámeček Tyrolský dům se nachází na Písecku v Jihočeském kraji. Zámeček je stylové dřevěné alpské stavení v tyrolském slohu s vyřezávanými štíty, arkýři a pavlačí. U zámečku stojí dřevěná lesní kaple sv. Huberta, která byla vybudována v roce 1903. Poblíž je i secesní pohřebiště loveckých psů. Zámeček není veřejnosti přístupný.

  • Klášter Milevsko

    Klášter Milevsko

    Milevsko, 39901

    (ve vzdálenosti 25,4 km od Pod kostelem)

    První zmínka o klášteru Milevsko se datuje do roku 1184. V této době se zde začala budovat největší jihočeská románská stavba - premonstrátský klášter. Poslední stavební úpravy kláštera byly dokončeny ve 14. století. Klášter je unikátní a velmi stará a vzácnou budova. Areál kláštera je jednou z našich nejznámějších kulturních památek. Dnes je v areálu kláštera umístěno muzeum Milevska se stálou expozicí.

  • Tvrz Kestřany

    Tvrz Kestřany

    Kestřany, 39821

    (ve vzdálenosti 25,6 km od Pod kostelem)

    V obci Ketřany se nacházejí 2 zachovalé středověké tvrze a barokní zámek. Horní tvrz byla postavena ve 13. století a v 16. přestavěna na goticko – renesanční zámek. Obec byla založena počátkem 14. století. Dolní tvrz byla postavena v 15. století a později se z ní stal pivovar. Do roku 1975 byly tvrze ještě obydleny, zatímco teď již pomalu chátrají.

  • Zámek Kratochvíle

    Zámek Kratochvíle

    Netolice, 38411

    (ve vzdálenosti 25,8 km od Pod kostelem)

    Zámek Kratochvíle je renesanční perlou italského stavitelství v jižních Čechách. Zámek se nachází asi 2 kilometry severozápadně od města Netolic na Prachaticku. Zámek je otevřen v dubnu a říjnu pouze o víkendech a od května do září denně kromě pondělí. Při návštěvě zámku si turisté kromě interiéru zámku mohou také prohlédnout zrestaurovanou zámeckou kapli Panny Marie a zahradní výstavní domek. V zámecké vile je k vidění expozice animovaného filmu. Kolem zámku je renesanční zahrada se záhony bylin a zemědělských plodin vytvářející geometrické obrazce, zahrada je obklopená zdí s baštami. Areál zámku se také stal tradičním místem pro konání nejrůznějších kulturních akcí.

    V blízkosti dnešního zámku stávala tvrz s hospodářským dvorem Leptáč, jejímž majitelem byl od roku 1569 Jakub Krčína z Jelčan. Tvrz však brzy získal Vilém z Rožmberka, který u ní zřídil velkou oboru. Vilém z Rožmberka nechal vybudovat v sousedství tvrze zámek. Výstavba zámku probíhala v letech 1583 – 1595 a byl jí pověřen výborný rožmberský stavitel Baltazar Maggi z Arogna. Kolem zámku byla obora pro zvěř, která patřila k největším v Čechách. V roce 1601 se zámek stal majetkem císaře Rudolfa II. Po vpádu vojsk pasovského arcibiskupa Leopolda byl zámek vyloupen a značně poškozen, zvěř v oboře byla pobita. Postupně se dalšími majiteli Kratochvíle stali Eggenberkové a po nich Schwarzenberkové. Koncem 17. století byl zbořen dvůr Leptáč. Na zámku proběhly stavební úpravy a ve vile zámku byly vytvořeny byty pro úředníky. Určitý čas byl zámek také využíván jako muzeum.

  • Poutní místo Klokoty

    Poutní místo Klokoty

    Tábor, 39001

    (ve vzdálenosti 26,9 km od Pod kostelem)

    Klokoty jsou dnes předměstí města Tábora. Leží na jeho západním okraji asi 2 km od centra vysoko nad údolím řeky Lužnice. Poutní kostel Panny Marie a klášter v Klokotech vznikly na místě bývalého gotického farního kostela, který je vzpomínán již ve 13. století. Ojedinělý barokní komplex pochází z let 1701 - 1730. Kostel stojí na lichoběžníkovém nádvoří, které je obklopeno otevřenými ambity, čtyřmi polygonálními kaplemi a budovou bývalé rezidence. Jednolodní chrám Panny Marie má trojboce uzavřený presbytář a dvě boční kaple. Presbytář a kaple jsou sklenuty vysokými kopulemi, loď má plochý strop. Vybavení kostela je převážně barokní z 18. století. Hlavní oltář pochází z roku 1743 a je ze zlaceného stříbra.

  • Věčné místo u Lišova

    Věčné místo u Lišova

    Lišov, 37372

    (ve vzdálenosti 26,9 km od Pod kostelem)

    V lese vlevo od silnice z Lišova do Českých Budějovic leží v bývalém lomu na rulovém podkladě jeden ze sedmi základních bodů výškového měření v bývalém Rakousku - Uhersku a základní bod pro České země. Podle tohoto systému (tzv. jadranský výškový systém) je zdejší nadmořská výška přesně 565,1483 m nad mořem (podle hladiny moře v Terstu). Značka je kryta jehlanem s latinským názvem a bývala mylně pokládána za střed Evropy. Bodu se říká také Věčné místo (Locus perennis). Je chráněn jako významná památka.

  • Bechyňská brána a vyhlídková věž Kotnov

    Bechyňská brána a vyhlídková věž Kotnov

    Žižkovo náměstí 1, Tábor, 39001

    (ve vzdálenosti 27,0 km od Pod kostelem)

    Věž je dominantou nejstarší architektonické památky v Táboře. Hrad byl založen pravděpodobně v druhé polovině 13. století, avšak první zmínky jsou až z roku 1370. Roku 1532 zasáhl hrad rozsáhlý požár a ten ztratil na svém významu a sloužil již jen převážně k hospodářským účelům. Na počátku 17. století se z hradu stal pivovar. Na začátku 20. století byl z části zbourán, aby se na jeho místě mohly vystavět průmyslové stavby. K věži přiléhá hradní brána, která zůstala od svého postavení v roce 1420 téměř v původním stavu.
  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Bavorově

    Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Bavorově

    Bavorov, 38773

    (ve vzdálenosti 27,2 km od Pod kostelem)

    V jihočeském Bavorově, jen pár desítek metrů západně od náměstí Míru stojí jedna z nejvzácnějších českých sakrálních staveb. Mezi lety 1360-84 zde pod vedením Jana z Rožmberka vznikl gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie, původně jednolodní, později dvoulodní stavba s příčnou lodí a dlouhým, pětiboce ukončeným presbytářem. V roce 1604 byla vybudována renesanční věž na jihozápadním nárožím, po požáru o cca 50 let později proběhla celková přestavba kostela (na dnešní trojlodí) a v letech 1905-08 regotizace. Velká část kostela, především v přízemí, je však stále původní, ze 14. století.

    V interiéru je možné obdivovat vzácné nástěnné malby z 15. a 16. století. Další zařízení včetně např. obrazů Karla Škréty je převážně barokní.

  • Táborská radnice

    Táborská radnice

    Tábor, 39001

    (ve vzdálenosti 27,4 km od Pod kostelem)

    Radnice patří mezi nejvýznamnější pozdně gotické památky v ČR. Vyrostla na místě tří měšťanských domů kolem roku 1521 pod taktovkou architekta Wendela Roskopfa. Radnice byla později barokně upravena, avšak architekt Josef Niklas na konci 19. století dal radnici opět pozdně gotickou podobu.
  • Žižkovo náměstí

    Žižkovo náměstí

    Tábor, 39001

    (ve vzdálenosti 27,4 km od Pod kostelem)

    V nejvyšším bodě náměstí se nachází gotický chrám, který náměstí dominuje. Dále zde je pozdně gotická radnice, v níž je umístěna expozice Husitského muzea a ještě několik významných historických staveb. Uprostřed stojí Žižkova renesanční kašna s pomníkem. Pod náměstím se nachází labyrint středověkých podzemních chodeb přístupný veřejnosti.
  • Kostel Proměnění Páně v Táboře

    Kostel Proměnění Páně v Táboře

    Tábor, 39001

    (ve vzdálenosti 27,4 km od Pod kostelem)

    Roku 1440 byla na vrchu Tábor na severozápadním okraji dnešního Žižkova náměstí započata stavba děkanského kostela Proměnění Páně. Na presbytář navázala stavba lodi, která byla do roku 1512 rozšířena v trojlodí. Ještě před rokem 1600 byly vytvořeny krásné obloučkové štíty na všech stěnách a cca o sto let později přebudoval Giovanni de Capauli kostelní věž  v pozdně renesančním slohu s barokní cibulovou střechou s lucernou. Trojboce uzavřený presbytář je sklenut složitou sklípkovou klenbou, hlavní loď pak žebrovou klenbou síťovou.

    Z vybavení kostela stojí za zmínku určitě rokokové boční oltáře, varhany a kazatelna, cínová křitelnice z konce 15. století a obraz Proměnění Panny Marie na hoře Tábor od B. Kamarýta v sakristii.

  • Masné krámy

    Masné krámy

    Krajinská 13, České Budějovice, 37001

    (ve vzdálenosti 27,7 km od Pod kostelem)

    Architektonická památka pocházející z doby kolem roku 1560. Dnes je součástí Městské památkové rezervace České Budějovice. Vstupní průčelí bylo empírově upraveno. Masné krámy byly roku 1953 adaptovány na restauraci.
  • Zámek Čížová

    Zámek Čížová

    Čížová, 39831

    (ve vzdálenosti 27,8 km od Pod kostelem)

    Renesanční zámek se nachází ve vsi Čížová na Písecku v Jihočeském kraji. Zámek je patrový dvoukřídlý objekt s pozdně renesančním portálem, nad kterým jsou znaky Dejmů a Kateřiny ze Sudic. Zámek není veřejnosti přístupný.

    V roce 1560 vybudovali Dejmové ze Stříteže tvrz, kterou později vlastnili Lorečtí ze Lkouše. V roce 1629 byla tvrz upravena na pozdně renesanční zámek. V 18. století byl zámecký areál doplněn o barokní kapli.

  • Černá věž

    Černá věž

    České Budějovice, 37001

    (ve vzdálenosti 27,8 km od Pod kostelem)

    Černá věž je jedna z mnoha věží Českých Budějovic. Je nejvyšší a tudíž přirozenou dominantou města. Věž byla dostavena roku 1577 a zasloužili se o to vesměs Italští architekti. Je postavena v goticko-renesančním slohu. Uvnitř věže jsou umístěny 4 zvony o celkové hmotnosti převyšující 7 tun. Se svou výškou přes 72 metrů se Černá věž řadí i mezi ojedinělé městské zvonice.

  • Dominikánský klášter v Českých Budějovicích

    Dominikánský klášter v Českých Budějovicích

    České Budějovice, 37001

    (ve vzdálenosti 27,8 km od Pod kostelem)

    Dominikánský klášter s chrámem Obětování Panny Marie je nejstarší památkou Českých Budějovic. Byl vystavěn při zakládání města a stal součástí městského opevnění. Klášter byl založen kolem roku 1265. Presbytář kostela byl hotov ještě před koncem 13. století. Stavba trojlodního chrámu s konventem pokračovala až do druhé poloviny 14. století. Zvlášností je, že jako stavební materiál zde byly použity kromě kamene také cihly. Ve druhé polovině 15. století byla přistavěna věž. Klášter pak existoval až do roku 1785, kdy byl zrušen. Přestože chrám několikrát vyhořel, dochoval si původní raně gotickou podobu až do současnosti. Ke kostelu přiléhá křížová chodba kláštera. Původně gotická klášterní věž s křížovou klenbou byla přestavěna do dnešní podoby s barokní bání v roce 1772.

  • Kostel sv. Mikuláše v Českých Budějovicích

    Kostel sv. Mikuláše v Českých Budějovicích

    České Budějovice, 37001

    (ve vzdálenosti 27,9 km od Pod kostelem)

    Katedrální kostel sv. Mikuláše v Českých Budějovicích byl založen společně s městem ve 13. století. Původně se jednalo o raně gotickou svatyni, ale z tohoto období se dochovala jen část presbytáře. Kostel se totiž roku 1551 zřítil a po požáru v 17. století byl téměř od základů nově vybudován. Dnešní stavba je tak kombinací několika slohů, na barokní průčelí a trojlodí navazuje právě gotické kněžiště. Tvůrci barokního chrámu byli J. Capriano a F. Canevalo. Od poloviny 18. století je kostel sídlem biskupa a tedy povýšen na katedrálu.

    Vybavení interiéru pochází většinou z 18. století, ale zachovaly se i některé starší prvky, např. vyřezávané sochy a štuky českobudějovického mistra T. Zeisla.

    Katedrální kostel sv. Mikuláše stojí přímo pod Černou věží, v centru města.

  • Muzeum koněspřežní železnice

    Muzeum koněspřežní železnice

    České Budějovice, 37001

    (ve vzdálenosti 27,9 km od Pod kostelem)

    Muzeum koněspřežní železnice v Českých Budějovicích představuje exponáty tématicky spojené s první a nejdelší koněspřežní železnicí v Evropě. Spojovala České Budějovice s Lincem. Stavba byla započata roku 1825 a o dva roky později byla v provozu česká část dráhy. Celá trať byla dokončena v roce 1830 a do provozu byla uvedena o dva roky později. Celá železnice byla dlouhá 129 km a cesta po ní trvala 14 hodin. Do dnešní doby se zachovalo jen několik částí, např. nádraží v Českých Budějovicích a části tratí.
  • Samsonova kašna

    Samsonova kašna

    České Budějovice, 37001

    (ve vzdálenosti 27,9 km od Pod kostelem)

    Je to kašna na hlavním českobudějovickém náměstí a patří mezi největší kašny v Čechách. Vznikala v letech 1720-1727 za spolupráce budějovického architekta Josefa Dietricha. Průměr vodní nádrže je 17 metrů a dokonce kvůli její dopravě musela být rozšířena Svinenská brána. V roce 1999 byla celá rekonstruována, plastiky byly nahrazeny kopiemi a bylo zřízeno nové osvětlení.
  • ubytovna

    ubytovna

    F.Škroupa 13, České Budějovice, 37006

    (ve vzdálenosti 27,9 km od Pod kostelem)

    Ubytovna o kapacitě 80ti lůžek v blízkosti centra ČB, cca 20min. pěšky. Nákupní středisko, pošta a MHD v místě.
  • Radnice České Budějovice

    Radnice České Budějovice

    České Budějovice, 37001

    (ve vzdálenosti 27,9 km od Pod kostelem)

    Barokní radnice se nachází na náměstí Přemysla Otakara II. a je součástí městské památkové rezervace. Původní renesanční stavba byla vybudována v polovině 16. století. V první polovině 18. století byla podle návrhu Antonína E. Matrinelliho barokně přestavěna. Uvnitř se nachází zvonkohra, pamětní deska T. G. Masaryka a kovová míra vídeňský loket.
  • Dobčice

    Dobčice

    Záboří, 80440

    (ve vzdálenosti 28,6 km od Pod kostelem)

    Dobčice leží ve stejné oblasti, jako mnohem známější Holašovice. I jednotlivé prvky výzdoby štítů jsou podobné. A stejně jako ony byly v minulosti německou vsí. Na prostorné návsi s rybníčkem nestojí žádné novostavby a vypadá to tam jako za starých dob. Vesnici těsně míjí silnice na Lhenice, stačí jen odbočit. Od roku 1990 jsou Dobčice vyhlášeny vesnickou památkovou zónou.

  • Kostel sv. Jiljí v Blanici

    Kostel sv. Jiljí v Blanici

    Bavorov, 38773

    (ve vzdálenosti 28,6 km od Pod kostelem)

    Na kraji vesničky Blanice nedaleko Bavorova stojí od 12. století kostel sv. Jiljí, vzácná sakrální památka z období rané gotiky. Z původní románské svatyně se dochovaly části obvodových zdí v západní části hlavní lodi, ale její větší část je právě raně gotická, stejně jako empora a jižní portál. V letech 1385-90 provedl výraznou přestavbu kostela stavitel svatostánku v Bavorově – Jan z Rožmberka. Tehdy vznikla příčná loď, doplňující půdorys kostela do tvaru kříže, a obdélné kněžiště, sklenuté dvěma poli křížové klenby. Na jihozápadě byla postavena hranolová věž, v období baroka pak sakristie, jižní předsíň a následně i márnice, přilehlá k severní stěně. Vybavení interiéru je z velké části barokní, z doby mezi lety 1700-50.

  • Kozí hrádek

    Kozí hrádek

    Tábor, 39156

    (ve vzdálenosti 28,8 km od Pod kostelem)

    Nad údolím Kozského potoka nedaleko Tábora v hustých lesích se nachází nevelká zřícenina Kozí hrádek. V letech 1413-4 zde pobýval Mistr Jan Hus, aby se schoval a mohl v klidu psát svá díla a vykonávat kazatelskou činnst. V polovině 15. století hrádek vyhořel a po té zpustl. Blízko Kozího hrádku se nachází Husitská mohyla. Od roku 1962 je Kozí hrádek národní kulturní památkou. Prohlédnout si ho můžete bez průvodce. Jsou zde informační tabule v češtině, angličtině a němčině.

  • Hrad Zvíkov

    Hrad Zvíkov

    Písek, 80145

    (ve vzdálenosti 29,1 km od Pod kostelem)

    Nad soutokem Vltavy a Otavy, na místě, kde měli Keltové své sídliště, stojí dnes velkolepá stavba raně gotického hradu. Hrad byl postaven za vlády Přemysla Otakara II. Postupně se zde vystřídalo několik šlechtických rodů, mezi kterými byli Rožmberkové a Švamberkové. Později byl hrad částečně přestavěn v renesančním stylu. Prohlídková trasa v areálu královského paláce je volná, bez průvodce, zaměřená na mimořádně kvalitní architekturu s náznakově instalovanými prostorami Rytířského sálu, přípravny jídel, Svatební síně, atd. Volně je přístupná i kaple sv. Václava s nástěnnými malbami z 80. let 15. století a oltářem Mistra zvíkovského Oplakávání.
  • Kostel Panny Marie Bolestné v Dobré Vodě

    Kostel Panny Marie Bolestné v Dobré Vodě

    Dobrá Voda u Českých Budějovic, 37316

    (ve vzdálenosti 29,5 km od Pod kostelem)

    Vrcholně barokní poutní kostel Panny Marie Bolestné v Dobré Vodě u Českých Budějovic je dílem známého, především pražského a východočeského stavitele Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Byl postaven mezi lety 1733-35 a je jednou z nejvýznamnějších barokních staveb v jižních Čechách. Má oválnou loď, konkávně prohnuté západní průčelí s hranolovou věží, presbytář obdélníkového půdorysu a dvě mělké boční kaple. Hlavní loď je kryta zajímavou zvonovitou kupolí.

    Vnitřní výzdoba je velmi bohatá a práce na ní probíhaly ještě mnoho let po dostavění kostela. Hlavním tvůrcem byl Václav Vavřinec Reiner a na jeho freskách převládají biblické motivy. Hlavní oltář od G. B. Allia je pozdně barokní, s malbami od Bartoloměje Čurny z konce 19. století.

  • Zámek Štěkeň

    Zámek Štěkeň

    Štěkeň, 38751

    (ve vzdálenosti 30,5 km od Pod kostelem)

    Zajímavý barokní zámek stojí na západním okraji obce Štěkeň na Strakonicku v Jihočeském kraji. Zámek je pěkně udržovaný objekt, který tvoří čtyři křídla uzavírající čtvercové nádvoří, hlavní vchod je od jihu raně barokním kamenným portálem s tesaným znakem Losyů. Severní zámecké křídlo s bosovaným nárožím člení lizény. Do přízemí severního křídla byla zakomponována romantická grotta (umělá jeskyně) s mušlovitými nikami. V zahradním průčelí je trojúhelníkový tympanon. Při přístupové cestě stojí empírová brána z roku 1837. Zámek obklopuje velký přírodní park.

    V letech 1664 – 1665 nechal Jan Antonín Losy z Losintálu na místě původní tvrze postavit zámek. Jeho rod tady pak sídlil až do roku 1781, kdy hraběnka Losyová věnovala zámek svým příbuzným – knížatům Windischgrätzům, kteří zámek vlastnili až do první pozemkové reformy v roce 1920, poté zámek koupil řád anglických panen a zřídil zde soukromou internátní školu. Po roce 1950 začal zámek sloužit jako domov důchodců. V současné době je tady domov starých lidí, provozovaný nadací.

  • Zámek Nadějkov

    Zámek Nadějkov

    Nadějkov, 39852

    (ve vzdálenosti 31,3 km od Pod kostelem)

    Zámek se nachází v obci Nadějkov na Písecku v Jihočeském kraji. Zámek je protáhlá patrová budova s krátkými bočními křídly, které vybíhají do dvora, a mansardovou střechou. Zahradní průčelí se dvěma vjezdy má bohatě zdobenou fasádu, v jeho ose vyrůstá z hřebene střechy hranolová věž s cibulovitou bání a lucernou. Zámek není veřejnosti přístupný.

    Již ve 14. století zde stála tvrz, jejíž majitelé se často střídali. Koncem 16. století byla tvrz renesančně upravena a ve 2. polovině 18. století za Antonína Ferdinanda Feuersteina byla přestavěna na klasicistní zámek. Ve 2. polovině minulého století byl zámecký objekt upraven pro školské účely. V současné době je zámek soukromým majetkem a probíhá jeho rekonstrukce.

  • Hrad Helfenburk u Bavorova

    Hrad Helfenburk u Bavorova

    Čepřovice, 38756

    (ve vzdálenosti 31,4 km od Pod kostelem)

    Původně strážní hrad, dnes již využívaný pouze jako rozhledna po kraji Jižních Čech. Byl postaven za vlády Rožmerků ve 14. století a využíván zhruba 200 let. Poté začal chátrat. Zachránil ho až turistický spolek, který ho ve 30. letech 20. století začal rekonstruovat. Z jediné zachovalé věže můžete shlédnout Blanský les, Boubín a Písecké hory.

    Otevírací doba Duben - říjen: Út - Pá 10.00 - 16.00, So - Ne 9.00 - 17.00

    Vstupné Dospělí - 30 Kč Děti - 20 Kč

  • Hrad Osule

    Hrad Osule

    Vitějovice, 38427

    (ve vzdálenosti 31,9 km od Pod kostelem)

    Zřícenina hradu Osule, nazývaného také Vítějovice, se nachází na Prachaticku v Jihočeském kraji. Přístup k hradu chránila ze severu mohutná válcová věž, z níž zůstala spodní část. Na ni navazoval nevelký prostor předhradí a pak vlastní hrad lichoběžníkového tvaru, jehož rozlehlé nádvoří obklopovala ze všech stran palácová křídla. Na jižní straně byla druhá kulatá věž. Zachovaly se asi 2 metry vysoké zbytky dvou věží a část zdiva hradního paláce. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad založil zřejmě král Přemysl Otakar II. po polovině 13. století. Po jeho smrti se stavba hradu zastavila a rozestavěný objekt, pobořený snad již za povstání Vítkovců v roce 1276, zůstal královským majetkem až do roku 1283, kdy ho získal Jan z Michalovic. Po roce 1317 jej páni z Újezda vyměnili s Bavorem II. ze Strakonic za hrad Pořešín. Tehdy již však hrad Osule definitivně ztratil význam a byl opuštěn. Nedostavěný hradní objekt byl pak úmyslně poničen, aby se nestal útočištěm loupežníků. Archeologický výzkum v roce 1985 odkryl část hradního zdiva.

  • Zámek Dub

    Zámek Dub

    Dub, 38425

    (ve vzdálenosti 32,2 km od Pod kostelem)

    Zámek se nachází ve vsi Dub na Prachaticku v Jihočeském kraji. Zámek je patrová čtyřkřídlá stavba se vstupní věží a malým nádvořím, obehnaná zdí s cimbuřím. V zámeckém interiéru se dochovala dvě renesanční ostění se znaky Hodějovských. Zámek obklopuje park s exotickými dřevinami.

    Původní tvrz z 15. století nechali Říčanští z Hodějova v 17. století přestavět na pozdně renesanční zámek. V letech 1854 – 1860 byl zámek novogoticky upraven podle projektu architekta J. Niklase. Ve 2. polovině minulého století využívalo zámek SOU zemědělské, po jeho zrušení zůstal zámecký objekt prázdný a zchátral. V restituci byl zámek vrácen potomkům posledních majitelů, současní vlastníci provádějí obnovu zámeckého areálu.

  • Třešňový Újezdec

    Třešňový Újezdec

    Lhenice, 38402

    (ve vzdálenosti 33,6 km od Pod kostelem)

    Krásná vesnička na Lhenicku pod kopcem Buglatou. Náves lemována krásnými statky, podobně jako v blízké Vodici. Pěšky nebo na horském kole je možno pokračovat sedlem Blanského lesa na Brloh a Křemži. Třešňový Újezdec byl v roce 1995 vyhlášen vesnickou památkovou zónou.

  • Hrad Choustník

    Hrad Choustník

    Choustník, 39118

    (ve vzdálenosti 33,7 km od Pod kostelem)

    Mohutná zřícenina je situována na skalnatém vrchu 12 km od Soběslavi. Hrad byl postaven v druhé polovině 13. století v raně gotickém stylu. Choustník se stal obranou bránou do středních Čech. V 15. století byl hrad rozšířen o opevnění a o dvě střílny. Hrad byl výborně chráněn, odolal všem Husitským nájezdům. Od roku 1672 je evidován jako zřícenina. Dochovaly se mohutné hradby a obě věže. Z jedné z nich je dnes rozhledna.

  • Zámek Červená Lhota

    Zámek Červená Lhota

    Červená Lhota 1, Kardašova Řečice, 37821

    (ve vzdálenosti 34,0 km od Pod kostelem)

    Zámek Červená Lhota leží na skalním hřbetu, který se přehrazením údolí a vzestupem vodní hladiny stal ostrůvkem. Jedná se o jednu z nejromantičtějších památek v Jižních Čechách. Majiteli původní tvrzi byl rod Kábů z Rybňan. Dalšími majiteli byli v 17. století Slavatové a posledními byli Schönburg – Hartensteinové, za nichž byly fasády Červené Lhoty nejdříve upraveny novogoticky a po roce 1910 byl obnoven renesanční vzhled zámku. Návštěvníci si prohlédnou 14 pokojů z doby knížete J. A. Schönburg - Hartensteina, hostinské pokoje a také reprezentační pracovnu. V přilehlém parku najdete, kromě různých druhů dřevin, kostelík Nejsvětější Trojice, založený Janem Kábou z Rybňan přestavěný na počátku 20. století na rodinnou hrobku.

  • Zámek Chotoviny

    Zámek Chotoviny

    Na Nádvoří 1, Chotoviny, 39137

    (ve vzdálenosti 34,2 km od Pod kostelem)

    Nově zpřístupněný zámek v Chotovinách byl vystavěn v letech 1770 - 1780 hrabětem Migazzim. Od roku 1806 patří rodině Nádherných, v letech 1873 - 1875 byl přestavěn do novorenesanční podoby. K zámku patří rozlehlá zahrada a unikátní přírodně krajinářský park, dendrologicky nejcennější v Jižních Čechách. Během prohlídky zámku si návštěvníci prohlédnou 10 sálů a salonků.

  • Zřícenina hradu Borotín

    Zřícenina hradu Borotín

    Borotín, 39135

    (ve vzdálenosti 34,3 km od Pod kostelem)

    Zřícenina hradu se nachází na skalnatém ostrohu nad rybníkem u obce Borotín, asi 11 km severozápadně od Tábora. Hrad nechal postavit Vítek z Landštejna na počátku 14. století. Obléhali jej i Husité, ale dobýt se jim ho nepodařilo. Na začátku 17. století byla majitelkou hradu Polyxena z Lobkovic. Po mnoha válkách poničený hrad zpustl a zachovalo se z něj několik mohutných zdí, díky, kterým má i dodnes monumentální podobu.

  • Zámek Pluhův Žďár

    Zámek Pluhův Žďár

    Pluhův Žďár 1, Pluhův Žďár, 37824

    (ve vzdálenosti 34,4 km od Pod kostelem)

    Zámek, bývalá středověká tvrz stojí ve středu obce, v sousedství kostela se hřbitovem. Jde o kulturní památku, která je i na seznamu nejohroženějších památek vypracovaným nezávislou památkovou unií. Objekt jako takový nám dokládá podobu hospodářského a kulturního prostředí drobné feudální šlechty. První zmínky o tvrzi pocházejí z roku 1267, kdy byl jejím majitelem Pluh z Rabštejna, který byl úředníkem Oldřicha z Hradce. Území mu bylo dáno jako léno v rámci probíhající kolonizace. Až do 15. století byla tvrz ve vlastnictví Pluhů ze Žďáru. V tomto století však postupně přešla do rukou Albrechta Rúta z Dírného a Jana s Prokopem z Vojslavic. V 16. století postupně tvrz koupily Dorota Ostrovcová z Leskovce a Jan Vrchotický z Loutkova, jehož rodu patřila až do třicetileté války. Roku 1635 koupil značně zdevastovaný statek Jan Eckersdorf z Hlaváče, který tvrz začal přestavovat. Tehdy snad vznikla mimo jiné i krytá pavlač z patra zámku do protilehlého kostela, která se již nezachovala. Kostel v té době měl pověst poutního místa se zázračným pramenem a se zámkem souvisel zřejmě nejen významově, ale i provozně. Roku 1663 Jan Eckersdorf zemřel a jeho syn následujícího roku zámek prodal zemskému soudci Humprechtovi Černínovi z Chudenic, který pokračoval v úpravách staré tvrze na barokní zámek. Ke konci 17. století přecházel zámek “z rukou do rukou”. Nejprve ho koupil zpět Eckersdorf, ale po čtyřech letech ho prodal rodu Slavatů. Těm však nevydržel dlouho, prodali ho Janu Jakubovi Peceliovi, ten pak hraběti Oktaviusovi Cavrianimu. V 18. století vlastnili po Cavrianim statek se zámkem Deymové ze Střítěže, po jejichž nástupu došlo k druhé vlně barokní úpravy. Z této doby patrně zůstala na nádvoří nástěnná malba malíře Františka Resche. Ke konci století koupil zámek kníže Václav z Paaru. Roku 1802 vyhořel se zámkem sousedící panský dvůr a s ním většina vesnice. O zámku se však zpráva nezmiňuje, ale bylo by velkou vzácností, kdyby velký objekt, ležící uprostřed vesnice byl zcela ušetřen. Podle téhož pramene měla vesnice o sedm let později vyhořet znovu. V 19. století docházelo na zámku k několika drobným úpravám a opravám. Paarové vlastnili Pluhův Žďár až do první pozemkové reformy ve 20. století. Od nich ho roku 1928 v rámci pozemkové reformy odkoupil Bedřich Beneš, bratr pozdějšího prezidenta Edvarda Beneše. Z té doby pocházejí poslední doložené opravy objektu. Zámek je ve vlastnictvím rodiny Benešovy opět, když jim byl v roce 1992 vrácen v restituci. Historickoarchitektonický rozbor Počátky tvrze v Pluhově Žďáru zasahují do doby kolonizace kraje. Nejstarší sídlo, které na místě stálo, bylo pravděpodobně z větší části dřevěné a teprve postupem času se proměňovalo v dnešní zděnný útvar. Nemusíme pochybovat, že nejstarší sídlo se půdorysně kryje s dnešním objektem . Nejstarší částí tvrze je pravděpodobně východní křídlo, vyznačující se nejmohutnějším zdivem pocházejícím snad již ze 14. století. Zajímavý je také vztah ke kostelu, který zde existoval pravděpodobně rovněž od 13. století. Pozoruhodností v rámci středověkých chrámů je skutečnost, že není orientován presbytářem k východu, ale k severu. Z toho můžeme usuzovat, že byl využit portál starší svatyně, na jejímž místě byl chrám vystavěn – a to patrně v souvislosti s existencí a provozem tvrze. Podle zvyklostí nejstarší kamenná tvrz obsahovala obytný palác, na který navazovala hradba obklopující nádvoří. K hradbě přiléhala současně jednotlivá hospodářská stavení. Vznik základní hmoty jižního křídla s jistotou nelze datovat, ale lze jej předpokládat v pozdní gotice až renesanci, kdy se realizovala rozsáhlá proměna panských sídel. Při vstupu na severní straně vystupovala z obvodu hradby gotická brána. Renesanční přestavba z poloviny 16. století zaklenula jižní a západní křídlo a přistavěla zde přístavek záchodů. Klenby z jižního křídla dnes již kromě jediné neexistují. Ke konci 16. století byly prováděny různé úpravy, například křídlo arkád u vstupní části v celém rozsahu přízemí a sgrafitové omítky. V této době také vzniklo schodiště do patra spolu s navazující průčelní zdí prolomenou arkádami jako u vstupního části. Později byly v objektu provedeny barokní plasticky profilované zárubně a dveřní křídla. V 19. století byly v jižním křídle vyměněny stropy a vloženy příčky. Klenby byly strženy zřejmě ze statických důvodů. Byly nově zaklenuty sklepy východního křídla. Snad již v 18. století byla překryta sgrafita omítkou s profilovanými šambránami a byl upraven vjezdový portál. V 19. století byl zasypán příkop a zbořena z větší části hradba se střílnami. 20. století již žádné podstatné změny do dispozice objektu nepřineslo. Poslední doložené opravy v objektu byly provedeny v roce 1929, kdy byla položena nová střešní krytina a objekt byl přizpůsoben tehdejšímu bytovému standartu. 2. polovina 20. století nebyla pro zámek už vůbec povzbudivá. Naposledy jej využívalo místní JZD a neudržován byl odsouzen k dožití. To už ale dávno není pravda a rodina Benešova společně s přáteli velmi intenzivně pracuje na tom, aby byl zámek opraven a zpřístupněn.

  • Kostel Nejsvětější Trojice v Chýnově

    Kostel Nejsvětější Trojice v Chýnově

    Zámecká 6, Chýnov, 39155

    (ve vzdálenosti 34,6 km od Pod kostelem)

    Původní gotická jednolodní stavba z pol. 14. stol. byla přestavěna v 2. polovině 17. stol. do raně barokního stylu. Kostelní věž byla dobudována v roce 1727. Velmi vzácný je interiér kostela, na jehož výzdobě (oltář, kazatelna) se podílel i J. Brokof. Po domluvě je možné zajistit prohlídku.

  • Zámek Jemčina

    Zámek Jemčina

    Hatín, 81495

    (ve vzdálenosti 34,7 km od Pod kostelem)

    Zámek najdeme v krásném prostředí lesů a rybníků při řece Nežárce mezi Jindřichovým Hradcem a Třeboní. Výstavba začala v roce 1748 z iniciativy Prokopa Vojtěcha Černína. Dnešní podobu dostal zámek v letech 1766-70, kdy byla k barokní části přistavěna postranní křídla, která uzavírají dvůr. Novou výzdobu dostala také kaple sv. Jana Nepomuckého. Zdobí ji rokokové fresky od J.Q. Jahna. Kaple je přístupná veřejnosti. V letech 1790-1821 proslula Jemčina parforsními hony na jeleny a daňky. Tuto etapu v historii zámku si můžeme prohlédnout v expozici věnované honům. Černínové, proslulí svou loveckou vášní, vybudovali kolem zámku lesní obory. Návštěvníkům jsou zde také k dispozici služby restaurační a ubytovací. Zámek byl nově zpřístupněn veřejnosti v roce 2002.
  • Budějovická brána

    Budějovická brána

    Třeboň, 37901

    (ve vzdálenosti 35,2 km od Pod kostelem)

    Budějovická brána je jednou ze tří hlavních bran v pásu hradeb středověké Třeboně. Stojí na západním okraji historického jádra města, severně od zámku a její vznik je datován do počátku 17. století, kdy nahradila zazděnou bránu Břilickou. Autory projektu byli D. Cometta a J. Lukan. V roce 1819 proběhla její přestavba do dnešní podoby. Brána vlastně prochází severním traktem zámku a propojuje dnešní Sokolskou a Husovu ulici. Je sklenuta valenou klenbou a z vnější strany bohatě zdobena sgrafity.

  • Augustiniánský klášter v Třeboni

    Augustiniánský klášter v Třeboni

    Třeboň, 37901

    (ve vzdálenosti 35,2 km od Pod kostelem)

    Souboru budov bývalého augustiniánského kláštera dominuje kostel svatého Jiljí. Dějiny Třeboně jsou úzce spjaty s klášterem. Klášter byl předním centrem vzdělanosti a umění v Jižních Čechách. Areál kláštera byl v roce 1995 vyhlášen Národní kulturní památkou. Augustiniánský klášter založili Rožmbekové v roce 1367 v sousedství kostela svatého Jiljí, pocházejícího z roku 1280. V budově konventu se do dnešních dnů dochovala, v původní podobě, křížová chodba. Na jižní straně nádvoří, rozkládající se před konventem, nechal v roce 1380 Petr z Rožmberka postavit dům s kaplí svatého Jana Křtitele. Ostatní budovy tvořící toto nádvoří pocházejí převážně z 18. století. Ve středu nádvoří je kašna zhotovená na konci 17. století. Kostel svatého Jiljí je dominantou areálu kláštera a v době výstavby kláštera byl kostel přestavěn. Interiér kostela zdobí malby z 15. století. V roce 1897 až 1903 proběhla rozsáhlá rekonstrukce kláštera a kostela a kostelní věž byla regotizovaná.

  • Zámek Třeboň

    Zámek Třeboň

    Zámek 110, Třeboň, 37901

    (ve vzdálenosti 35,4 km od Pod kostelem)

    Renesanční zámek se nachází na místě, kde stával původní panský dvorec. Prošel následně proměnami na tvrz a později kamenný hrádek, o němž se zachovaly první záznamy z roku 1374. Roku 1562 zasáhl hrad požár, který se rozšířil z hořícího města. Tehdejší majitel panství Vilém z Rožmberka proto zahájil přestavbu hradu na renesanční zámek a další majitel panství Petr Vok ji dokončil. Roku 1660 získávají zámek Schwarzenbergové. Po válce v roce 1945 byla nad zámkem zavedena národní správa a v roce 1947 byl třeboňský zámek zestátněn. Nově otevřená expozice přistupnou formou poskytuje domácim i zahraničním návštěvnikům informace o historických, kulturnich a přirodnich zajímavostech regionu Třebonsko.
  • Masarykovo náměstí v Třeboni

    Masarykovo náměstí v Třeboni

    Třeboň, 37901

    (ve vzdálenosti 35,4 km od Pod kostelem)

    Masarykovo náměstí naleznete přímo uprostřed historického jádra Třeboně. Přestože zeleň zde nenajdete téměř žádnou, je náměstí jedním z nejkrásnějších v celé České republice. Jeho okraje zdobí řada historických domů, z nichž nejvýstavnější je radnice s hranolovou věží, původně jednopatrová budova z roku 1566, později přestavěná a doplněná o patro v roce 1820. Dalším skvostem je dům U Koníčka z roku 1544, s krásným renesančním štítem s věžičkami a cimbuřím v horní části (tzv. fortifikační motivy). U většiny domů je zachováno podloubí a z velké části původní jsou i nádvoří jednotlivých bloků. Uprostřed náměstí stojí na členitém podstavci Mariánský sloup od L. Huebera z roku 1781, se sochami sv. Alžběty, sv. Vojtěcha a sv. Josefa. Nedaleko od něj můžete obdivovat desetibokou renesanční kašnu z poloviny 16. století s o 50 let mladším obeliskem H. Kolfinga.

  • Hradecká brána

    Hradecká brána

    Třeboň, 37901

    (ve vzdálenosti 35,4 km od Pod kostelem)

    Hradecká brána je nejmladší ze tří třeboňských vstupních bran. Stojí ve východní části města a název dostala právě podle svého umístění směrem na Jindřichův Hradec. Vznikla někdy počátkem 16. století, ale po četných požárech prošla přestavbami a svou nynější podobu získala až v roce 1875. Stejně jako ostatní brány je i Hradecká přímo napojena na okolní obytnou zástavbu, převážně ve stylu městského baroka.

  • Svinenská brána

    Svinenská brána

    Třeboň, 37901

    (ve vzdálenosti 35,5 km od Pod kostelem)

    Svinenská brána umožňovala, jak název napovídá, spojení opevněné středověké Třeboně s Trhovými Sviny, jižně od města. Je nejstarší z třeboňských bran, byla postavena mezi lety 1525-27, je dvojitá a dvoupatrová. Její severní průčelí je zdobeno psaníčkovým sgrafitem, stejně jako vnitřní valená klenba, na jobou stranách ji završuje krásný obloučkový štít. V původním vnějším pásu hradeb, sevřena mezi vysokými zdmi, na ni navazuje brána Novohradská s gotickým vjezdem.

  • Městské opevnění Třeboně

    Městské opevnění Třeboně

    Třeboň, 37901

    (ve vzdálenosti 35,5 km od Pod kostelem)

    Na několika místech kolem historického jádra jihočeské Třeboně se dodnes dochovaly části dvojitých středověkých hradeb. Třeboň byla v historii jedním z nejlépe opevněných měst a z ptačí perspektivy je její centrum stále jasně odlišitelné od novější zástavby. Nejdelší souvislou část opevnění včetně několika bašt najdete na jižním okraji u rybníka Svět, další fragmenty např. u klášterních budov na severu. Unikem jsou zachované všechny tři původní brány - nejstarší Svinenská, spojená s vnější branou Novohradskou, dále Českobudějovická a Hradecká. Zajímavostí je také hradební příkop, který protéká po celé východní straně Zlatá stoka propojující velkou část Rožmberské rybniční soustavy.

  • Žďákovský most

    Žďákovský most

    Orlík nad Vltavou, 39807

    (ve vzdálenosti 35,6 km od Pod kostelem)

    Žďákovský most byl po dostavění nazýván technickým divem světa. Ve své době největší jednoobloukový ocelový most překlenul hladinu Orlické přehradní nádrže nedaleko Orlíka nad Vltavou a stal jednou ze stavebních dominant celého středního Povltaví.

    Žďákovský most, pojmenovaný podle nedaleké osady zatopené při napouštění Orlické přehradní nádrže, spojuje vltavské břehy u obce Orlíka nad Vltavou asi 15 km západně od Milevska. Jeho stavba byla zahájena současně se stavbou hráze Orlické přehrady v roce 1957 a trvala do roku 1965, kdy byl slavnostně předán do užívání. Na svou dobu má výjimečné parametry. Jeho délka je 540 m, hlavní oblouk o rozpětí 330 m podpírá konstrukci, po níž vede ve výšce 50 m nad hladinou jezera a 100 m nad bývalým dnem řeky silnice z Tábora (Brna) do Plzně. Celá mostní konstrukce působí dojmem mimořádně lehké stavby.

  • Schwarzenberská hrobka

    Schwarzenberská hrobka

    Třeboň, 37901

    (ve vzdálenosti 35,9 km od Pod kostelem)

    Do podvědomí návštěvníků památek vstoupili Jan Adolf II. Schwarzenberg se svou manželkou kněžnou Eleonorou zejména jako iniciátoři přestavby zámku Hluboká do dnešní novogotické podoby. Kněžna Eleonora se však také zasadila i o výstavbu nové hrobky, určené k umístění ostatků členů schwarzenberského rodu.

    Původní projekt nové hrobky, která se nachází v parku při jihovýchodní straně rybníka Svět v Třeboni, navrhl významný rakouský architekt Johann Schmidt, který však nebyl dostatečně obeznámen s problematikou podloží a jeho návrh nebyl realizován. Znovu zde našel uplatnění knížecí stavitel F.D.Deworetzský, spolutvůrce přestavby zámku Hluboká. Podle vzoru italského Campa Santa navrhl dvoupodlažní budovu v novogotickém slohu s monumentální schodišťovou rampou, zdařile zasazenou do okolní parkové plochy. Se stavbou bylo započato 14.července 1874 pod vrchním vedením Deworetzského. Na stavbě hrobky se podíleli řemeslníci z celých jižních Čech a za dva a půl roku bylo prostavěno 251 tisíc zlatých. Dne 29.července 1877 hrobku slavnostně vysvětil bratr knížete Jana Adolfa II., pražský arcibiskup Bedřich Schwarzenberg.

    Střízlivému prostoru kaple dominuje hlavní oltář, zasvěcený Božskému Vykupiteli, zhotovený sochařem Josefem Pokorným z bílého pískovce, sádry a istrijského mramoru. V samotné hrobce, umístěné pod kaplí, se nachází umělecky cenný mramorový sarkofág, vytvořený Alexanderem Trippelem v roce 1789. Vlastní hrobka se nachází pod úrovní terénu i hladiny rybníka Svět. Aby voda z písčité půdy neprosakovala základem stavby, byl okolo stavby zřízen vzduchový kanál, široký 60 cm a hluboký 2 m. Ten odvádí vodu od stavby a zajišťuje tak suché prostředí hrobky.

  • Rojšín

    Rojšín

    Brloh, 38206

    (ve vzdálenosti 36,4 km od Pod kostelem)

    Vesnice v Křemežské kotlině, při cestě na Brloh. Příklad průniku selského baroka na Křemežsko, některé domy a špýchary na návsi připomínají Holašovice, které jsou odtud dostupné po silnici přes severní hřeben Blanského lesa. Od roku 2004 je Rojšín vesnickou památkovou zónou.

  • Hrad Kuklov

    Hrad Kuklov

    Brloh, 38206

    (ve vzdálenosti 36,6 km od Pod kostelem)

    Kuklov se nachází 3 km severně od Brloha. Zřícenina je situována na skalnaté vyvýšenině. Hrad byl postaven ve 14. století. V roce 1395 byl hrad dobyt pány z Rožmberka a zbořen. Od té doby je opuštěn. V blízkosti zříceniny se nachází klášter, jehož stavba nebyla niky dokončena.

  • Rodný dům Mistra Jana Husa

    Rodný dům Mistra Jana Husa

    Husinec, 38421

    (ve vzdálenosti 36,7 km od Pod kostelem)

    Rodný dům Místra Jana Husa najdeme ve městě Husinec. Jedná se o goticko-renesanční dům č.p. 36, jež byl v druhé polovině 19. století přestavěn do původní podoby. V roce 1952 byl v tomto domě vyudován památník s expozicí života a díla Mistra Jana Husa. Kromě muzejní expozice je v domu knihovna a studovna. V roce 1991 byly z památníku odstraněny ideologické totalitní části a pamětní síň byla rozšířena o galerii malíře Josefa Krejzy, husineckého rodáka. Na Husineckém náměstí stojí pomník Mistra Jana Husa zhotovený v roce 1958. Rodný dům Mistra Jana Husa byl v roce 1978 vyhlášen Národní kulturní památkou. První známý majitel tohoto domku je uváděn v roce 1634 Zikmund Nána. Domek při požárech města několikrát vyhořel a po požárech býval znovu opraven. Posledním soukromým majitelem domku byl v roce 1880 Augustin Jíleček. V roce 1869 při 500.výročí narození Jana Husa byl na domku umístěn Husův reliéf. V roce 1883 získala přední část domku TJ Sokol v Praze. V roce 1911 byly před domem vysazeny dvě lípy. U příležitosti pětistého výročí smrti Jana Husa byl domek rekonsruován a byl mu vrácen jeho původní vzhled. Po druhé světové válce se stává domek majetkem státu.
  • Zámek Orlík

    Zámek Orlík

    Orlík nad Vltavou, 39807

    (ve vzdálenosti 36,7 km od Pod kostelem)

    Zámek Orlík se tyčí na skále nad Orlickým jezerem. Zámek se nachází na Písecku v Jihočeském kraji. Na zámku je téměř 150 místností včetně chodeb a přilehlých prostorů. Desetina z nich je upravena k prohlídkové trase. Interiér zámku je vybaven cenným nábytkem, obrazy, porcelánem, lustry, sbírkou zbraní, množstvím loveckých trofejí; sběratelé jistě ocení soubor vyznamenání a řádů, které získali předchozí majitelé za různé zásluhy. Návštěvníci mohou také částečně nahlédnout do soukromého křídla zámku, ve kterém je vše ponecháno tak, jak ho rodina v minulosti musela opustit. U zámku byl vybudován anglický park, ve kterém se nachází mnoho vzácných dřevin a také pseudogotická Schwarzenberská hrobka. Prohlídku zámku Orlík si lze zpříjemnit výletem lodí po hladině Orlické nádrže. Počátky původně gotického hradu sahají do 13. století, v té době byl významným opěrným bodem královské moci v jižních Čechách. Ve 14. století byl hrad rozšířen. V roce 1407 se majitelem hradu stal rod Zmrzlíků ze Svojšína. Na počátku 16. století postihl Orlík velký požár a po té ho koupil Kryštof ze Švamberka, který ho rozšířil a upravil na renesanční zámek. V roce 1623 se Orlík stal majetkem Eggenberků a od roku 1717 byli vlastníky Schwarzenberkové. Zámek byl reprezentačně upraven pro orlickou větev Schwarzenberků. V roce 1802 zámek vyhořel, brzy byl však opraven a ještě rozšířen. V letech 1849 – 1860 byl zámek ještě částečně regotizován. Roku 1948 byl zámek znárodněn, v roce 1992 byl pak Orlík v restituci vrácen dnešnímu majiteli Karlu VII. Schwarzenberku, který v té době působil jako kancléř u tehdejšího prezidenta Václava Havla.

  • Kostel sv. Ottona v Deštné

    Kostel sv. Ottona v Deštné

    Deštná, 37825

    (ve vzdálenosti 36,9 km od Pod kostelem)

    Jediný kostel v Čechách zasvěcený bamberskému biskupovi Ottonovi najdete v městečku Deštná na Jindřichohradecku. Byl postaven řádem německých rytířů již ve 13. století a z původního pozdně románského jádra se do dnešní doby dochoval portál a sloup u vítězného oblouku (mezi lodí a kněžištěm). V roce 1380 byl přistavěn gotický presbytář a o cca 300 let později také raně barokní věž. Hlavní loď je převážně barokní, vybudovaná kolem roku 1733 a ze stejného období pochází i nejstarší části současného vybavení interiéru – oltáře zdobené malbami místního děkana Bedřicha Kamarýta. Ten je také autorem nástropních maleb v přilehlé budově fary.

  • Zámek Čimelice

    Zámek Čimelice

    Čimelice, 39804

    (ve vzdálenosti 37,0 km od Pod kostelem)

    Zámek stojí na severozápadním okraji obce Čimelice na Písecku v Jihočeském kraji. Zámek je trojkřídlá patrová budova s arkádovým vestibulem a mansardovou střechou. Zámecké fasády člení pilastry. Zámeckému interiéru dominuje hlavní sál, vyzdobený figurálními nástěnnými malbami z roku 1760, a 2 rokokové sály s tapetovanou chinoiserií. Na zámek navazuje park.

    Zámek nechali postavit v letech 1728 – 1730 majitelé čimelického panství Bissingenové. Barokní zámek s kaplí byl vybudován podle projektu architekta A. Canevalleho. Při úpravách po požáru v roce 1767 byl zámek rozšířen o věžičky postranních křídel. V roce 1778 zdědili zámek Vratislavové z Mitrovic, kteří nechali v roce 1819 nově upravit zámecké fasády. Od roku 1840 patřil zámek Schwarzenberkům. V letech 1951 – 1982 zde byla umístěna střední průmyslová škola filmová. V roce 1993 byl zámek v restituci vrácen Karlu Schwarzenberkovi. Do roku 2001 zde sídlila Nadace současného umění, nyní je však prázdný a nevyužitý.

  • Dívčí Kámen

    Dívčí Kámen

    Křemže, 38203

    (ve vzdálenosti 37,3 km od Pod kostelem)

    Skalní ostroh nad soutokem řeky Vltavy s Křemžským potokem, 2 km severovýchodně od osady Třísov, 9 km severovýchodně od Českého Krumlova. Reliktní bor s lišejníky na rulovém skalním hřbetu nad soutokem Křemžského potoka s Vltavou a porosty jedle bělokoré.

    Součástí přírodní rezervace je zřícenina hradu Dívčí Kámen. Na místě hradiště z rozhraní starší a střední doby bronzové založili Rožmberkové v roce 1349 hrad, který byl vybudován na ochranu jejich rozsáhlého majetku. Rožmberkové drželi hrad s výjimkou několika let na počátku husitských válek po celou dobu jeho existence. V roce 1394 tady odbojná panská jednota krátce věznila krále Václava IV. V 15. století bylo zesíleno opevnění hradu, poslední opravy byly provedeny ještě v roce 1506. Krátce poté byl však Dívčí Kámen na základě rozhodnutí Petra z Rožmberka opuštěn. Již v roce 1541 se hrad uvádí jako pustý.

    Dívčí Kámen je typickou ukázkou českého (dvoupalácového) typu hradu, jehož jádro tvořily dva protilehlé paláce spojené vysokými zdmi, uzavírající nádvoří. Nad předhradím s hospodářskými budovami jsou zbytky válcové věže. Z přehradí klesala cesta třemi bránami do ohrazeného podhradního městečka – latránu.

  • Kostel sv. Petra a Pavla u Prachatic

    Kostel sv. Petra a Pavla u Prachatic

    Prachatice, 38301

    (ve vzdálenosti 37,3 km od Pod kostelem)

    Hřbitovní kostel se nachází 1 km severně od Prachatic. Byl postaven již ve 12. století a jde tedy o nejstarší památku  Prachaticka. Většina stavebních prvků je raně gotická s barokními úpravami. V kobce pod kostelní věží se dochovaly nápisy žáků prachatické školy ze 16. a 17. století.

  • Strakonický hrad

    Strakonický hrad

    Strakonice, 38601

    (ve vzdálenosti 37,7 km od Pod kostelem)

    Hrad města Strakonice se nachází přímo v jeho středu na levém břehu Otavy. Mimo hradu jsou zachovány kostel, pivovar, nádvoří a věž zvaná Rumpál. Historie hradu je silně spjata s historii celého města. Hrad nechali vystavět na počátku 13. století Bavoři. V 16. století čekala hrad renesanční přestavba a na konci 17. století byl hrad již neobydlen a začal chátrat. Nacházejí se zde rozsáhlé národpisné expozice.
  • Dolní brána v Prachaticích

    Dolní brána v Prachaticích

    Prachatice, 38301

    (ve vzdálenosti 38,3 km od Pod kostelem)

    Dolní, dříve také Písecká brána, je součástí městského opevnění Prachatic. Brána byla postavena v 15. a 16. století a jde o jednu z nejcennějších staveb svého druhu v České republice. Jedná se totiž o dvojbránu, ve vnitřní i vnější hradbě. Vnitřní brána je pozdně gotická, vnější pak typicky renesanční, hranolová, s atikou zakončenou cimbuřím a psaníčkovým sgrafitem.

    Další doplňující informace získáte na této adrese.

  • Kostel sv. Jakuba v Prachaticích

    Kostel sv. Jakuba v Prachaticích

    Prachatice, 38301

    (ve vzdálenosti 38,4 km od Pod kostelem)

    Kostel sv. Jakuba je jeden z nejvýznamnějších kostelů jižních Čech a leží v centru Prachatic. Jde o gotický děkanský trojlodní kostel. Byl založen již počátkem 14. století, ale z tohoto období se odchoval pouze presbytář. Další vzácné interiérové prvky včetně síťové klenby  pochází z přelomu 15. a 16. století. V 19. století získal kostel dnešní podobu, kdy byla hlavní věž po požáru přestavěna do podoby minaretu.

  • Stará radnice v Prachaticích

    Stará radnice v Prachaticích

    Prachatice, 38301

    (ve vzdálenosti 38,5 km od Pod kostelem)

    Stará radnice se nachází v centru Prachatic a je sídlem městkého úřadu. Byla postavena v letech 1570-1571 v renesančním slohu. Unikátní je především čelní stěna budovy směrem na Velké náměstí s bohatou tzv. chioroscurovou malovanou výzdobou. Od roku 1850 v budově sídlil okresní soud, od roku 1974 okresní národní výbor. Při rekonstrukci v 90.letech 20. století byly objeveny interiérní malby a nápisy.

  • Památník Romským obětem války

    Památník Romským obětem války

    Lety, 82779

    (ve vzdálenosti 38,7 km od Pod kostelem)

    Památník byl vystavěn v místě bývalého vězeňského hřbitova u cikánského tábora, do kterého byly za fašistické okupace násilně umístěny rodiny většiny českých Romů. Autorem památníku založeného v roce 1995 je akademický malíř Zdeněk Hůlka. Zpočátku tu byl pracovní a později sběrný tábor, který byl v srpnu 1942 změněn na tábor pro Romy. Táborem prošlo za dobu jeho existence od srpna 1942 do května 1943 více než 1300 Romů, z nichž více než čtvrtina nepřežila a je pochována v místech současného památníku a na hřbitově v Mirovicích. Vězni, kteří přežili, byli deportováni do vyhlazovacího tábora v Osvětimi.

  • Prachatické městské hradby

    Prachatické městské hradby

    Prachatice, 38301

    (ve vzdálenosti 38,7 km od Pod kostelem)

    Městské hradby Prachatic začaly vznikat již na počátku 15. století. Obklopují celé historické centrum města a jejich součástí je několik samostatných významných staveb. Např. tzv Bašta Helvít se nachází v ulici zahradní a je to jedna z nejdochovalejších bašt  v Čechách. Může se pyšnit šindelovou střechou. Velmi známá je také Dolní (Písecká) brána - dvojdílná, výrazná čtyřboká věž.

  • Krnín

    Krnín

    Chlumec, 81921

    (ve vzdálenosti 39,1 km od Pod kostelem)

    Malá vesnice, viditelná ze silnice Budějovice-Krumlov. Ve vsi se zachovaly dva velké goticko-renesanční dvorce, svou mohutností připomínající tvrze. Oba jsou pěkně a citlivě opraveny. V okolních vsích směrem na Zlatou Korunu se zachovalo také větší množství kamenných staveb starého původu. Krnín byl v roce 1995 vyhlášen vesnickou památkovou zónou.

  • Augustiniánský klášter s kostelem Navštívení Panny Marie v Borovanech

    Augustiniánský klášter s kostelem Navštívení Panny Marie v Borovanech

    Borovany, 37312

    (ve vzdálenosti 39,7 km od Pod kostelem)

    Klášter v Borovanech vznikl v 15. století, těsně po založení kostela Navštívení Panny Marie. Jeho zakladatelem byl Petr z Lindy. K původnímu gotickému areálu s kostelem byla roku 1729 přistavěna věž a později nový presbytář. K nim navíc přibyla roku 1746 i tzv. Škapulířová kaple, přístupná ze sakristie i křížové chodby. Za Josefa II. byl klášter v Borovanech, stejně jako mnoho dalších, zrušen a kostel se stal farním. Bývalá prelatura byla přeměněna na zámek, konventa na faru a tak dnes ve městečku najdete poměrně rozlehlý areál, který spojuje budovy kostela, fary i zámku. Z architektonického hlediska se jedná o jednolodní kostel s jednoduchým obdélným půdorysem a čtvrtkruhově zakončeným kněžištěm, z vnějšku "prolámaným" (střídají se vypuklé a vyduté části fasády). Konvent má půdory téměř čtvercový, zámek je trojkřídlý (uprostřed nádvoří s kašnou). Zařízení budov je z velké části barokní, v kostele je možné spatřit vzácnou gotickou sošku Piety z poloviny 15. století. &#160, Otevírací doba IX. - VI. po předchozí telefonické domluvě pro skupiny VII. -VIII. Út - Ne 10.00, 11.30, 13.00, 14.30, 16.00
  • Hvězdárna Kleť

    Hvězdárna Kleť

    Kájov, 38221

    (ve vzdálenosti 40,9 km od Pod kostelem)

    Hvězdárna leží je pár desítek metrů od nejvyššího vrcholu Blanského lesa, 1084 metrů vysoké Kleti. Nejvhodnější přístup je sedačkovou lanovkou z Krasetína na severním úbočí kopce. Hvězdárna Kleť, pobočka českobudějovické hvězdárny, se začala budovat v roce 1957 pro náročnější pozorování v místě s vynikajícími klimatickými podmínkami, které bylo pro astronomická pozorování využíváno již od minulého století. Vzhledem k nadmořské výšce 1.070 metrů jde o nejvýše položenou hvězdárnu v Čechách. Dnes je Observatoř Kleť známá u nás i ve světě výzkumem planetek a komet. Mezi observatořemi věnujícími se sledování blízkozemních planetek i hledání dosud neznámých planetek patří Observatoř Kleť mezi světovou špičku. Nedaleko hvězdárny stojí také unikátní sluneční hodiny. Nechala je zde postavit obec Holubov v roce 1974 podle návrhu Ing. arch. Petra Peška. Autorem je pak pražský kovář Jan Smrž. Díky poloze na poledníku 14° 16´ východní zeměpisné délky ukazují hodiny čas, který je oproti oficiálnímu pásmovému času pozadu o cca 3 minuty (jde o tzv. čas sluneční). V červenci a srpnu 2007 je na Hvězdárně na Kleti otevřeno pro veřejnost vždy od úterý do neděle, jednotlivé prohlídky začínají od 10:30, 11:30, 12:30, 13:30, 14:30 a 15:30 hodin. Zároveň zde probíhá výstava astronomických fotografií "Z Kleti do vesmíru". Otevírací doba: sobota, neděle - prohlídky začínají od 10:30, 11:30, 12:30, 13:30, 14:30 a 15:30 hodin. Vstupné: 30,-Kč
  • Klášter Zlatá Koruna

    Klášter Zlatá Koruna

    Český Krumlov, 38101

    (ve vzdálenosti 41,0 km od Pod kostelem)

    Zlatokorunský klášter patří k nejlépe zachovaným gotickým klášterům v Čechách. Byl vystavěn v podhůří Blanského lesa na úpatí vrchu Kleť, na místě obtékaném ze tří stran řekou Vltavou. Klášter se stejnojmennou obcí leží asi 7 km severovýchodně od Českého Krumlova v nadmořské výšce 473 m.

    Klášter založil Přemysl Otakar II. v roce 1263 a nazval jej Svatá trnová koruna. Klášter, patřící cisterciáckému řádu, rychle zbohatl a stal se důležitou oporou královské moci v oblasti. Záhy získal své nové jméno - Zlatá Koruna.

    Po smrti Přemysla Otakara II. v roce 1278 byl klášter několikrát ochuzen a dokonce i pobořen. Znovu jej obnovil král Václav II. V polovině 14. století klášter vyhořel, v letech 1420 a 1429 byl dobyt a vypálen husity. Po skončení husitských válek získala Zlatá Koruna velkou samostatnost a klášter zaznamenal značný stavební rozvoj. Roku 1785 byl však zrušen a přeměněn na továrnu.

    Areál kláštera byl rozdělen na opevněný hospodářský dvůr (dnešní obec) a vlastní hrazený komplex kláštera s opatstvím. Hlavními stavbami jsou chrám Nanebevzetí Panny Marie, k němuž přiléhá dvojkřídlý konvent s křížovou chodbou a s gotickou kapitulní síní (vše z konce 13. století). Nejstarší částí kláštera je malý konvent s kaplí Andělů Strážných, vystavěný v raně gotickém slohu v osmdesátých letech 13. století.

    Počátkem 20. století byl klášter nákladně opravován a dnes je přístupný veřejnosti. V současné době je v objektu umístěna stálá expozice jihočeského písemnictví a depozitáře vědecké knihovny. V roce 1995 byl klášter vyhlášen národní kulturní památkou.

  • Hrad Střela

    Hrad Střela

    Strakonice, 38601

    (ve vzdálenosti 41,2 km od Pod kostelem)

    Zřícenina hradu Střela stojí na osamělém kopci v údolí řeky Otavy nedaleko Strakonic v Jihočeském kraji. Hrad Střela patřil k nejstarším hradům v jižních Čechách. Z hradu se zachovala dosud vysoká část zaoblené obvodové hradby, zvnějšku podepřené několika opěráky, z vnitřní zástavby se dochovaly pouze fragmenty zdiva dvou na hradbu napojených palácových křídel. Zříceniny obtáčí mohutný příkop a val. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. V těsné blízkosti hradních zřícenin stojí barokní, v jádru renesanční, zámek nepravidelného podkovovitého tvaru s nádvorními arkádami, který je účelově využíván.

    Hrad vznikl v 1. polovině 13. století a jeho zakladateli byli pravděpodobně Bavorové ze Strakonic. Prvním známým majitelem byl v roce 1242 Martin ze Střely. Páni ze Střely pak hrad vlastnili až do roku 1393. Poté byli jeho majiteli páni z Landštejna a Borotína, Lvové z Rožmitálu a Švihovští z Rýzmberku, od kterých hrad v roce 1504 koupil Václav Kraselovský, který jej nechal renesančně přestavět. Za Boubínských z Újezda hrad v roce 1619 dobylo a vyplenilo císařské vojsko, v roce 1645 jej vypálili Švédové. Jezuité, kteří rozbořený hrad zdědili, ponechali vlastní hradní jádro svému osudu a objekty na předhradí postupně do roku 1720 přestavěli na barokní zámek doplněný o kapli. Po zrušení řádu se majitelé často střídali, hrad však již nikdy nebyl obnoven.

  • Tvrz Buzice

    Tvrz Buzice

    Buzice, 83308

    (ve vzdálenosti 41,9 km od Pod kostelem)

    Tvrz byla založena ve druhé polovině 14 století. Vzhledem ke své velikosti byla často nazývána hradem. V 16. století byla přestavěna obytná křídla na východě a jihu. Již koncem první poloviny 16. století byla opuštěna a je uváděna jako pustá. V jihovýchodní části jsou dodnes dobře dochovány zbytky hradního příkopu a valů.

  • Kostel sv. Kateřiny v Jindřichově Hradci

    Kostel sv. Kateřiny v Jindřichově Hradci

    Jindřichův Hradec, 37701

    (ve vzdálenosti 43,1 km od Pod kostelem)

    Jindřich IV. nechal kolem roku 1478 postavit v Jindřichově Hradci klášter pro Františkány a je ho součástí byl i kostel sv. Kateřiny. Jde o pozdně gotickou stavbu s jednou lodí a polygonálním kněžištěm, přičemž v 17. století byly ke kostelu přistavěny ještě dvě barokní kaple - sv. Antonína Paduánského a sv. Porcinkule, s malbami od G. Tencally.  Samotný klášter byl původně také gotický, ale po vyplenění v roce 1619 byl přestavěn barokně podle návrhu D. Orsiho. Má čtvercový půdorys, nádvoří s ambity a úzkou chodbou je propojen přes ulici s tzv. klášteříčkem - původně gotickým špitálem pro malomocné ženy, později upraveným na vdovské sídlo.

  • Krýzovy jesličky

    Krýzovy jesličky

    Balbínovo náměstí 19/I, Jindřichův Hradec, 37701

    (ve vzdálenosti 43,2 km od Pod kostelem)

    Krýzovy jesličky jsou největší mechanický Betlém na světě. Vyrobil je více jak šedesát let jindřichohradecký měšťan a punčochářský mistr Tomáš Krýza (1838 - 1918). Betlém se rozkládá na ploše 60 čtverečných metrů a obsahuje 1398 figurek z toho je 133 pohybujících. Roku 1935 byly darovány muzeu v Jindřichově Hradci, kde se nacházejí dodnes a jsou jeho nejnavštěvovanější expozicí. Krýzovy jesličky jsou zapsány v Guinnessově knize rekordů.
  • Státní hrad a zámek Jindřichův Hradec

    Státní hrad a zámek Jindřichův Hradec

    Dobrovského 1/I, Jindřichův Hradec, 37701

    (ve vzdálenosti 43,2 km od Pod kostelem)

    Zámek stojí v historickém centru mezi řekou Nežárkou a rybníkem Vajgarem. Vznikl na počátku 13. století a v polovině 13. století k němu byl přistavěn hradní palác s kaplí. Další přestavbu prodělal na sklonku 15. století, kdy byl hrad goticky rozšířen včetně opevnění. Ke konci 16. století byl hrad přestaven na renesanční zámek. Hrad byl ještě barokně upraven. Začátkem 18. století zasáhl zámek rozsáhlý požár. Obnoven byl až ve století 20. Jindřichohradecký zámek je jedním z největších zámků v ČR.

  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Jindřichově Hradci

    Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Jindřichově Hradci

    Jindřichův Hradec, 37701

    (ve vzdálenosti 43,3 km od Pod kostelem)

    Téměř 70 metrů vysoká štíhlá věž proboštského kostela Nanebevzetí Panny Marie je neodmyslitelnou součástí panoramatu Jindřichova Hradce. Kostel je gotický, založený již ve 14. století, později doplněný o známou Špulířskou kapli. Po požáru v roce 1801 musel být nově zaklenut a z původní stavby se mnoho nedochovalo. O to vzácnější je kamenná křtitelnice z roku 1525 a soška Madony z první poloviny 15. století.Také Špulířská kaple s bohatou výzdobou a krouženou žebrovou klenbou zůstala ušetřena.

    V kostele působil v letech 1645-76 jako varhaník známý mistr Adam Václav Michna z Otradovic. Dalšími zajímavostmi je např. 15 poledník procházející rohem kostela a vyhlídka na kostelní věži ve výšce cca 35 metrů.

    Otevírací doba (vyhlídková věž) duben, květen, září – so, ne 10.00-12.00, 13.00-16.00

  • Langrův dům

    Langrův dům

    Jindřichův Hradec, 37701

    (ve vzdálenosti 43,4 km od Pod kostelem)

    Na severovýchodním okraji náměstí Míru v Jindřichově Hradci stojí pozoruhodný Langrův dům. Jde o jednu z nejstarších budov ve městě, navíc díky sgrafitům s biblickými motivy na fasádě velmi nápadnou. Původní stavba je gotická, ovšem dnešní podoba je výsledkem spojení dvou domů a renesanční přestavby okolo roku 1535. Ze strany od náměstí můžete obdivovat podloubí s diamantovými klenbami nebo se můžete ponořit do nitra stavby a shlédnout nádvoří a renesanční arkádovou pavlačí.

  • Kostel sv. Jana Křtitele v Jindřichově Hradci

    Kostel sv. Jana Křtitele v Jindřichově Hradci

    Jindřichův Hradec, 37701

    (ve vzdálenosti 43,5 km od Pod kostelem)

    Raně gotický dvoulodní kostel sv. Jana Křitele je jednou z nejvzácnějších sakrálních staveb jižních Čech. Je součástí komplexu minoritského kláštera společně se třemi kaplemi (nejcennější z nich je vrcholně gotická kaple sv. Mikuláše) a bývalým špitálem, ale na rozdíl od ostatních staveb byl založen již dříve řádem německých rytířů. Vyšší z obou lodí svatyně pochází již ze 13. století, druhá byla přistavěna kolem roku 1320. Interiér zdobí nástěnné malby z první poloviny 14. století, velmi cenný je také ústupkový vstupní portál. V sezóně je kostel přístupný veřejnosti.

  • Hrad Velešín

    Hrad Velešín

    Ločenice, 37322

    (ve vzdálenosti 43,7 km od Pod kostelem)

    Hrad se nachází na skalnatém ostrohu řeky Malše a dnes je z něj k vidění již jen části opevnění a mohutné válcové věže. Raně gotický hrad byl postaven ve 13. století, po druhé polovině 15. století začal význam hradu upadat a proto je v polovině 16. století připomínán již jako pustý.

  • Hrad Vysoký Chlumec

    Hrad Vysoký Chlumec

    Vysoký Chlumec, 26252

    (ve vzdálenosti 43,9 km od Pod kostelem)

    Hrad Vysoký Chlumec stojí na vrcholu výrazného částečně zalesněného kopce nad stejnojmennou obcí. Hrad si dodnes udržel charakter středověkého sídla a představuje nepravidelnou dvoupalácovou dispozici, obklopenou parkánem a hradbou. Ve zdech hlavního paláce jsou drobná gotická okénka a rekonstruovaná velká okna s kamennými kříži, krátká křídla zdobí psaníčková sgrafita. V zachované části východního křídla je kromě kaple i renesanční schodišťová věž s cibulovou bání. Dolní hrad spojuje s hradním jádrem hradba s gotickou bránou, v jihozápadním nároží je hranolová věž a obdélná budova z 15. století.

    Hrad založil v poslední čtvrtině 14. století oblíbenec krále Václava IV. Purkart z Janovic, jeho rodu pak hrad patřil asi do roku 1470. Od roku 1474 vlastnili hrad Lobkovicové, kteří ho postupně pozdně goticky a renesančně přestavěli, rozšířili a zdokonalili hradní opevnění. V 17. století přibyla arkáda s vestavěným schodištěm, spojující dvě krátká palácová křídla, a především vzniklo západní předhradí s mostem a barokní bránou. Po roce 1623 se za Polyxeny z Lobkovic stal Vysoký Chlumec střediskem celého kraje a také centrem tuhé rekatolizace. Hradní vězení tehdy naplnili četní evangelíci, kteří se odmítli vzdát své víry a nechtěli přestoupit na katolickou víru. V roce 1652 se zřítila část východního hradního křídla a do zbytků byla vestavěna kaple. Po 2. světové válce byl hrad zestátněn. V 70. a 80. letech minulého století probíhala nákladná rekonstrukce a poté byl hrad zpřístupněn veřejnosti. Po roce 1990 byl hrad v restituci vrácen dědicům původních majitelů.

    Dnes je hrad pro veřejnost uzavřen, protože současný majitel Martin Lobkowicz prohlídku hradu neumožňuje.

  • Hrad Křikava

    Hrad Křikava

    Uzenice, 83382

    (ve vzdálenosti 44,6 km od Pod kostelem)

    Zřícenina hradu Křikava stojí na prudkém zalesněném ostrohu nad Černívským rybníkem naproti vsi Černívsko na Strakonicku v Jihočeském kraji. Hrad obdélného půdorysu uzavírala na všech stranách hradba, k jejíž vnější straně byl na jihu připojen obdélný palác. Hradním jádrem byla velká hranolová obytná věž (donjon). V severozápadním nároží stála další stavba se vstupní šíjí. Dochovaly se dosud asi 3 metry vysoké zříceniny věže, části zdiva hradby a dalších hradních objektů. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad se připomíná v letech 1345 a 1367, kdy byl majetkem pánů z Dornštejna. Pak hrad vlastnil Jindřich Kolman z Křikavy, který jej však v roce 1418 prodal, nedlouho poté byl hrad opuštěn. Koncem 15. století se hrad připomíná již jako pustý.

  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Blatné

    Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Blatné

    Blatná, 38801

    (ve vzdálenosti 44,9 km od Pod kostelem)

    Nejznámější dominantou jihočeské Blatné je bezesporu hrad a zámek, ale za návštěvu stojí také kostel zasvěcený Panně Marii, který zde nechal mezi lety 1290-1300 vybudovat Bavor ze Strakonic. Gotický chrám volně navázal na starší románskou svatyni, která dnes tvoří jeho sakristii. Pozdně gotický presbytář byl přistavěn v 15. století a kolem roku 1515 byla hlavní loď sklenuta čtyřmi páry polí unikátní sklípkové klenby.

    Zařízení kostela je téměř výhradně rokokové, z druhé poloviny 18. století, ale největšími klenoty mobiliáře jsou pozdně gotická socha Madony a krucifix pod vítězným obloukem z doby kolem roku 1520.

  • Zámek Blatná

    Zámek Blatná

    Blatná, 38801

    (ve vzdálenosti 44,9 km od Pod kostelem)

    Zámek se nachází 95 km jižně od Prahy a je umístěn uprostřed tamních bažin. První zmínka o zámku je z roku 1235. Nejvýznamnější dobou pro hrad je 15. století kdy zde sídlil rod Lvů z Rožmitálu. Z přilehlé obory byl ve 20. století udělán anglický park, který je celoročně přístupný návštěvníkům.

  • Grafitový důl

    Grafitový důl

    Chvalšinská, Český Krumlov, 38101

    (ve vzdálenosti 45,9 km od Pod kostelem)

    Historie grafitových dolů na Českokrumlovsku sahá až do poloviny 18. století. V tomto případě se jedná o jediný grafitový důl s odborným výkladem a to i v cizím jazyce.
  • Státní hrad a zámek Český Krumlov

    Státní hrad a zámek Český Krumlov

    Zámek 59, Český Krumlov, 38101

    (ve vzdálenosti 46,2 km od Pod kostelem)

    Zámek se tyčí na skalnatém ostrohu nad Českým Krumlovem, z jedné strany obtékán Vltavou a z druhé potokem Polečnicí. Společně s kostelem sv. Víta tvoří dominantu města. Hrad byl založen v první polovině 13. století pány z Krumlova. Po vymření majitelů zdědili hrad Rožmberkové, kteří v něm sídlili až do počátku 17. století. Za Rožmberků hrad získal honosnou podobu renesančního monumentálního zámku. Na začátku 18. století podstoupil přestavbu zámecký areál. V druhé polovině ztratil zámek hlavní roli rodového sídla. Zámek a jeho areál patří mezi největší v Evropě. U zámku se nachází medvědí příkop. Byl součástí původního gotického opevnění a měl hlavně obranou funkci. Dnešní podobu získal příkop v 18. století. Historie chovu medvědů zde sahá až do 16. století. V letech 1995-9 proběhla kompletní rekonstrukce medvědích výběhů. Po rekonstrukci se sem nastěhovaly dva medvědí páry.

  • Zřícenina hradu Hus

    Zřícenina hradu Hus

    Zbytiny, 38441

    (ve vzdálenosti 46,3 km od Pod kostelem)

    Zřícenina se rozkládá mezi obcemi Mynárovice a Blažejovice nedaleko obce Zbytiny. Je situován do záhybu říčky Blanice pod Panským vrchem. Nejprve byla postavena pouze strážní věž, ke které se později postavil hrad. V 15.století se zde usadili loupežníci, a proto byl hrad vypálen a zbořen.

  • Šelmberk

    Šelmberk

    Mladá Vožice, 39143

    (ve vzdálenosti 46,5 km od Pod kostelem)

    Zřícenina, které dominuje vysoká věž, leží asi 17 km severovýchodně dod Tábora u obce Mladá Vožice. Gotický hrad nechali založil Šelmberkové na počátku 14. století. Koncem 16. století byl hrad přestaven. Za třicetileté války byl hrad opuštěn. Na počátku 19. století nechal majitel opravit věž a udělal z ní rozhlednu. Klíč od hradu je k zapůjčení na městském úřadu. Prohlídka hradu trvá asi hodinu.

  • Kostel svatého Víta v Českém Krumlově

    Kostel svatého Víta v Českém Krumlově

    Horní 156, Český Krumlov, 38101

    (ve vzdálenosti 46,5 km od Pod kostelem)

    Kostel svatého Víta je trojlodní gotická stavba a najdeme jej v historickém centru Českého Krumlova, nedaleko náměstí. Kostel byl v roce 1995 vyhlášen Národní kulturní památkou. Kostel je halového typu, kdy výška bočních lodí dosahuje výšky hlavní lodi. Kostel byl postaven v letech 1407 až 1438 v místech staršího kostelíka z roku 1309. V průběhu 17. a 18. století byl kostel rozšířen a prodělal několik přestaveb. Gotický vstupní portál kostela pochází z roku 1410.
  • Otáčivé hlediště Český Krumlov

    Otáčivé hlediště Český Krumlov

    Český Krumlov, 38101

    (ve vzdálenosti 46,5 km od Pod kostelem)

    Předchůdce dnešního otáčivého hlediště v Českém Krumlově byl uveden do provotu již v roce 1958, ale jednalo se jen o malou točnu pro 60 diváků otáčenou navíc jen lidskou silou. Dnešní kapacita činí již úctyhodných 658 diváků a pohyb hlediště po kolejích ve dvou řadách zajišťují čtyři elektromotory. Centrem pro řízení veškeré techniky je kabina nad hledištěm. Před otáčivým hledištěm v Českém Krumlově učinkuje pravidelně Jihočeské divadlo (balet, činohra, loutkohra, opera), vždy od června do září. Tradice divadelní přírodní scény (jediná svého druhu v Evropě) slibuje nevšední divadelní zážitky. Nenechte si ujít ani návštěvu zámecké zahrady!
  • Areál kostela Nanebevzetí panny Marie - Kájov

    Areál kostela Nanebevzetí panny Marie - Kájov

    Kájov, 38221

    (ve vzdálenosti 47,1 km od Pod kostelem)

    Areál kostela Nanebevzetí panny Marie je jedním z nejstarších mariánských poutních míst u nás. Poutní místo najdeme v obci Kájov, 4 km západním směrem od města Český Krumlov. Kostel stojí na mírném návrší. Areál kostela Nanebevzetí panny Marie společně s kaplí Smrti panny Marie, farou a hospicem byl v roce 1995 vyhlášen Národní kulturní památkou. Nejstarší stavbou v areálu je původně raně gotická kaple Smrti panny Marie pocházející z druhé poloviny 13. století. Hlavní budovou areálu je kostel Nanebevzetí panny Marie, postavený ve 14. století. Jeho dnešní podoba je po přestavbě v pozdně gotickém stylu v roce 1471 až 1483. Kostel prodělal menší stavební úpravy ještě v 18. století. Interiér kostela je většinou barokní, dochovalo se tu několik původních gotických částí. Nad kostelem se zvedá hranolová věž zakončená cibulovou bání. Sakristie spojuje kostel s kaplí Smrti panny Marie. Kaple byla v roce 1488 přestavěna a v 18. století prodělala barokní stavební úpravy. Interiér kaple je pozdně gotický. V roce 1630 byl naproti kostelu postaven hospic pro poutníky. V roce 1661 byla v místech původní fary postavena nová farní budova. V roce 1699 byl areál doplněn o raně barokní kapli svatého Jana Nepomuckého.
  • Kaple na Křížové Hoře Český Krumlov

    Kaple na Křížové Hoře Český Krumlov

    Český Krumlov, 38101

    (ve vzdálenosti 47,3 km od Pod kostelem)

    Osmiboká kaple Panny Marie a sv. Kříže se nachází nad Českým Krumlovem na Křížové Hoře. Byla postavena na počátku 18. století a je ověnčena bohatou duchovní a stavební historií. Od roku 1991 je zde každoročně 14.9. na svátek Povýšení sv. Kříže pořádána pouť českokrumlovským farářem.
  • Tvrz Hrochův Hrádek

    Tvrz Hrochův Hrádek

    Nestrašovice, 80485

    (ve vzdálenosti 47,7 km od Pod kostelem)

    Zřícenina gotické tvrze Hrochův Hrádek leží v těšné blízkosti železniční trati ze Zdic do Písku východně od Březnice. Hrochův Hrádek se nachází na Příbramsku ve Středočeském kraji. Do dnešních dnů se dochovala severní polovina třípatrové obytné věže. Po případných dalších objektech či hospodářském zázemí nezůstaly žádné stopy. Zříceniny tvrze jsou volně přístupné.

    Kdy přesně tvrz vznikla, není známo, zřejmě to bylo koncem 14. století. První dochovaná zmínka pochází až z roku 1475, tehdy byl však Hrochův Hrádek připomínán již jako pustý.

  • Hrad Vrškamýk

    Hrad Vrškamýk

    Kamýk nad Vltavou, 26263

    (ve vzdálenosti 48,1 km od Pod kostelem)

    Rozsáhlé zříceniny kdysi významného královského hradu Kamýk, nazývaného také Vrškamýk nebo Hunec, stojí na nízkém návrší nad městečkem Kamýk nad Vltavou na Příbramsku ve Středočeském kraji. Kamýk byl typem hradu s plášťovou zdí a měl neobvykle pravidelný půdorys. Dochovaly se dosud vysoké nádvorní zdi hradního paláce se zbytky kaple a vstupní věže. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad založil král Václav I. v 1. polovině 13. století v místech staršího knížecího dvorce, který se připomíná již v roce 1186. Hrad býval správním centrem staré kamýcké žuly a mocenskou oporou posledních Přemyslovců. Ve 14. století vybírala hradní posádka clo z plavby po řece Vltavě. Po vybudování Karlštejna však ztratil význam a byl opuštěn. Zpustlý hradní objekt pak využívali loupeživí rytíři, kteří přepadali vltavské lodě.

  • Kamýcké prášení...

    Kamýcké prášení...

    Kamýk nad Vltavou, 26263

    (ve vzdálenosti 48,1 km od Pod kostelem)

    Kamýcké prášení aneb oprašování starých tradic se v roce 2008 bude konat opět na hradě, a to poslední víkend v srpnu. Podrobnosti v sezóně v Infocentru Kamýk.
  • Zámek Vojkov

    Zámek Vojkov

    Vojkov, 25754

    (ve vzdálenosti 48,2 km od Pod kostelem)

    Pěkný zámek stojí na západním okraji obce Vojkov na Benešovsku ve Středočeském kraji. Zámek je dvoupatrová dvoukřídlá stavba, z níž vystupuje rizalit se štíhlou polygonální věží zakončenou novogotickým cimbuřím. V zámeckém sklepení se dochovalo přízemí z původní tvrze včetně kleneb a portálku z let 1360 – 1380. Za zámkem je terasovitě řešený park.

    Na místě zámku stávala gotická tvrz z poloviny 14. století, která byla majetkem zemanského rodu Vlčků Vojkovských z Vojkova. V 16. století byla tvrz přestavěna na renesanční zámek. Od roku 1548 vlastnili zámek páni z Říčan, kteří o něj však přišli při pobělohorských konfiskacích. Poté se na krátký čas stal majitelem panství Albrecht z Valdštejna, později se majitelé často střídali. Ve 2. polovině 17. století zámek zpustl, byl však barokně obnoven. V 70. letech 19. století byl zámek zvýšen o jedno poschodí, rozšířen a zmodernizován v pozdně klasicistním stylu. Později byl zámek ještě upravován. V současné době slouží zámek jako domov důchodců.

  • Hrad Kámen

    Hrad Kámen

    Kámen, 39413

    (ve vzdálenosti 48,6 km od Pod kostelem)

    Ve výšce 570 m nad mořem na skalnatém útesu se tyčí hrad Kámen. První zmínky o něm pocházejí z roku 1316. Poprvé vstoupil do historie tím, že se zde roku 1450 sešli za vlády Jiřího z Poděbrad k mírovému jednání zástupci katolíků a kališníků. Od 16. století se na něm často měnili majitelé až na konci 17. získali hrad Malovcové, kteří ho nechali přestavět do zámecké podoby. V současné době se na hradu nachází řada expozic: * Expozice bydlení a životního stylu v devatenáctém a na počátku dvacátého století na panském sídle * Expozice historických jednostopých vozidel * Historická expozice ve starém paláci * Lapidárium Muzea Vysočiny Pelhřimov na hradu Kámen * Lidová sakrální malba v hradním čeledníku
  • Zámek Kamenice nad Lipou

    Zámek Kamenice nad Lipou

    Kamenice nad Lipou, 39470

    (ve vzdálenosti 48,7 km od Pod kostelem)

    Zámek Kamenice nad Lipou stojí na místě původního gotického hradu ze 13.století. Za vrchnosti Jana Malovce v letech 1580-1583 došlo k přestavbě gotického hradu na renesančí zámek. Současná podoba nádvoří a paláce vychází z původních dispozic, k hradbám byly navenek přistavěny prostorné místnosti a vystavěny dvě patra arkád. Jedno patro arkád bylo zazděno za vlastnictví Geymüllerů. V letech 1839 - 1842 byla v jednom z křídel zámku zřízena dílna na kamplování vlny, v letech 1946-1998 sloužil zámek jako dětská ozdravovna a od roku 1998 je zámek ve správě Uměleckoprůmyslového muzea Praha. Je zde možné navštívit expozici uměleckého kovářství, kde se v několika sálech můžete seznámit s tvorbou minulou i současnou. V každém sále je také umístěn interaktivní program, který každému umožňuje vyzkoušet si mechanismy zámků a klepadel, i uvést do pohybu kovaného draka. Další část expozice tvoří hračky ze sbírek UPM, ve výstavních prostorách UPM můžete zhlédnout výstavu Minulost a budoucnost o historii zámku a města Kamenice nad Lipou, v podzemí zámku vystavuje sklářská výtvarnice a sochařka Alena Matějková monumentální objekt Cesta. Jeho pojetím blízkým archaické architektuře se přiblížila atmosféře dávných rituálů, keltskému směřování ke zdroji života — světlu. V jižním křídle zámku sídlí Městské muzeum Kamenice nad Lipou.

  • Kostel Zvěstování Páně v Dobrši

    Kostel Zvěstování Páně v Dobrši

    Drážov, 83313

    (ve vzdálenosti 48,8 km od Pod kostelem)

    Kostel Zvěstování Páně v pošumavské obci Dobrš, ležící jihozápadně od Strakonic pochází ze 13. století a má románský původ. Kolem roku 1420 byl poškozen a poté byl přestavěn ranně goticky. Loď byla sklenuta r. 1561 Tomášem Rossim z Medrisia. V téže době byla přistavěna sakristie a následně kolem r. 1660 pak kaple sv. Kateřiny. Na západnímu průčelí přiléhá k hlavní lodi prostor kaple s románským portálem s obloučkovým vlisem a se sochou Zmrtvýchvstání Krista. Oltář v hlavní lodi je ranně barokní, na stěně pod kruchtou je umístěn krucifix z dílny J.a J.Dietrichů (jsou také autory Samsonovy kašny v Českých Budějovicích). V r. 1969 byly v hlavní lodi objeveny vzácné gotické nástěnné malby a původní gotická okna. V areálu hřbitova tohoto kostela se nachází barokní kostnice. Pod prostorem kněžiště je umístěna krypta, kde jsou pohřbeny ostatky členů rodové šlechty, která měla během historie Dobrše v držení (např.Kavkové z Říčan, Malovcové z Malovic, Kocové z Dobrše, Chřepičtí z Modlíškovic).

  • Zámek Těchobuz

    Zámek Těchobuz

    Těchobuz, 81267

    (ve vzdálenosti 48,8 km od Pod kostelem)

    Obec Těchobuz, která se nachází na Pelhřimovsku v kraji Vysočina, se pyšní půvabným barokním zámkem. Zámek je obdélná patrová budova s mansardovou střechou a hranolovou věžičkou, zakončenou cibulovitou bání. Přední průčelí má bohatě zdobené fasády s květinovými vzory, reliéfy hlav a mušlemi v lizénových rámcích. Jednoduchý vstupní portál doplňuje letopočet 1798. Zámek obklopuje zahrada a park. Zámecký areál není veřejnosti přístupný.

    Předchůdcem zámku byla tvrz či hrad ze 14. století. Již na počátku 16. století se zde připomíná zámek, který nechala hraběnka Marie Anna Rindsmailová v letech 1786 – 1798 rozšířit a pozdně barokně přestavět. Od roku 1798 patřil zámek skláři Josefu Hofmannovi, za kterého zde v letech 1823 – 1842 pobýval profesor B. Bolzano. Dnes je na zámku domov zdravotně postižené mládeže.

  • Vítkův Hrádek u Jindřichova Hradce

    Vítkův Hrádek u Jindřichova Hradce

    Blažejov, 37852

    (ve vzdálenosti 50,0 km od Pod kostelem)

    Nevelké zříceniny hradu Vítkův Hrádek stojí nad malebným údolím Hamerského potoka poblíž vsi Blažejov na Jindřichohradecku v Jihočeském kraji. Hrad měl přibližně trojúhelníkový půdorys. Z hradu se do dnešních dnů dochovala pouze část hradního paláce, nárožní úsek obvodové hradby a mohutný dvojitý pás příkopů a valů. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad založil v polovině 13. století Vítek z Hradce, který jej v roce 1267 daroval řádu německých rytířů. V 15. století se hrad označuje již jako pustý.

  • Hrad Pořešín

    Hrad Pořešín

    Kaplice, 38241

    (ve vzdálenosti 50,0 km od Pod kostelem)

    Zřícenina hradu Pořešín stojí na strmém skalnatém ostrohu nad řekou Malší asi 0,5 km od stejnojmenné vsi na Českokrumlovsku v Jihočeském kraji. Hradní jádro bylo obklopeno plášťovou zdí. Na jižní straně byl k hradbě přistavěn palác, později i další budovy, které obklopily malé nádvoří. Na západní straně se k hradu připojovala dvě úzká předhradí, která byla oddělena příkopy. Z hradu se dochovaly dosud vysoké zdi hradního paláce s vylámanými okny, zdivo hradeb, základy věžovité brány a tři příkopy.

    Hrad založil na konci 13. století Bavor III. ze Strakonic. Ve 14. století se po něm psal vladycký rod z Pořešína. V roce 1423 hrad získali Rožmberkové, kteří jej v roce 1434 dali rozbořit, aby se jej nemohli zmocnit husité.

WEB UKLADÁ COOKIES

Používáním tohoto webu souhlasíte s ukládáním cookies na Váš počítač.